Josefina Gonzálezová ani nestihla říct dceři Claudii sbohem, když se jednoho říjnového dne roku 2001 dvacetiletá Claudia vydala do práce v továrně v severním Mexiku.
Domů už se ale Claudia nevrátila. Její tělo našli o pár týdnů později napůl pohřbené spolu se sedmi dalšími mladými ženami v poušti nedaleko Ciudad Juárez.
Je to jen jedna ze stovky žen zabitých v oblasti od roku 1993. "Když se nevrátila, mysleli jsme si, že zůstala v práci přes čas," vzpomíná její matka v domě na chudém předměstí Ciudad Juárez.
"Policie nám řekla, že musí počkat 72 hodin, než po ní začne pátrat, ale matka vždycky ví, co se stalo," dodává žena a po tvářích jí tečou slzy, když střelí očima po fotografii černovlasé usmívající se dcery.
Neznámý vrah v okolí Ciudad Juárez zabil podle policie 258 žen. Nevládní organizace hovoří "jen" o stovce. Mnohé z obětí byly stejně jako Claudia chudé dívky pracující v továrnách známých jako "maquiladora" a vyrábějící zboží pro vývoz do Spojených států.
|
DOMÁCÍ NÁSILÍ, DROGY |
| * Od roku 1993 bylo v Ciudad Juárez a okolí zabito kromě nevyřešených případů dalších 200 žen. * Většinou byly zavražděny v rámci domácího násilí, sporů mezi pašeráky drog a dalších útoků. * Za tyto vraždy se už zpovídá na šedesát obviněných. |
Ciudad Juárez bylo před rokem 1993 jako každé jiné město na mexické straně hranice. Kvetl zde nelegální obchod s drogami, americká nezletilá mládež si sem zajela na jednu noc popít alkohol a aspiranti na emigraci se tu poohlíželi po možnosti, jak se nelegálně dostat přes hranici.
Za posledních dvacet let se město změnilo. Rozrostlo na dva miliony obyvatel úměrně tomu, jak stoupal obchod mezi USA a Mexikem a v okolí vzniklo několik továren.
Staly se hlavním zdrojem výdělku pro chudé Mexičany, převážně ženy, které začaly proudit do města v severním státě Chihuahua, aby si našly slušně placenou práci.
První z nich začaly mizet v roce 1993. Nejméně stovka se jich stala obětí sériového vraha či vrahů. Objevená těla nesla známky pohlavního zneužití a mučení. Některé ženy byly zmrzačené, jiné se našly po několika ve společných hrobech.
Teorie pátrající po motivu vražd sahají od satanistických rituálů, přes obchod s tělesnými orgány až po natáčení zvrácených filmů, v nichž jsou ženy sexuálně mučeny a pak před kamerou zavražděny.
Záhadná série vražd zůstává nevyřešená a bolest rodin, které ztratily dceru, je o to horší, že podle mínění mnohých berou úřady tyto zločiny na lehkou váhu a nevyšetřují je odpovídajícím způsobem.
Několik let poté, co začaly dívky mizet a poté se jejich těla objevovala zmučená a znásilněná v okolí Ciudad Juárez, tvrdili vládní oficiální činitelé, že oběti byly stejně jenom prostitutky a tulačky, které si o něco takového samy říkaly. Tomu ale odporují fakta, podle nichž většina zavražděných byly studentky nebo dělnice z místních továren.
O případy se vyšetřovatelé začali důkladně zajímat až v roce 1998, kdy za sériové vraždy odsoudili Egypťana Abdala Latífa Šarífa, který skončil na dvacet let ve vězení za prokázanou vraždu jediné ženy, i když původně byl obviněn ze šesti vražd. Policie také obvinila dva řidiče autobusů, z nichž jeden zemřel ve vězení a druhý stále čeká ve vazbě na proces.
Jen málokdo v Ciudad Juárez ale věří, že policie dopadla skutečné viníky. "Všechny případy byly a jsou plné nesrovnalostí," říká Oscar Maynes, bývalý šéf vyšetřovacího úřadu prokuratury. "Když rozeberete Latífův případ i případy těch dvou řidičů, nenajdete nic, vůbec nic," dodává.
