Propojení nejvyššího vedení Kremlu a ruské pravoslavné církve není ničím novým. Prezident Vladimir Putin a jeho nejbližší okolí církev využívá jako jeden z hlavních nástrojů, jak formovat názory veřejnosti. Dobře se to ukázalo například po zahájení ofenzivy Ruska v Sýrii. Moskevský arcikněz Vsevolod Čaplin tehdy žehnal raketám padajícím na Islámský stát a džihádistům vyhlásil svatou válku.
Putinovi popi vyhlásili svatou válku, žehnají bombám padajícím na Sýrii |
Spáry ruských pravoslavných popů však sahají také daleko za hranice přímého vlivu Kremlu. Velký vliv mají v postsovětských republikách, překvapivě se však v posledních letech rozšiřuje také do zemí, kde by to čekal jen málokdo. Dobře patrné je to ve Francii, píše server The New York Times.
Velký pravoslavný chrám nyní vyrůstá na pařížských březích Seiny, jen pár metrů od vládních budov a zahraničních ambasád. Kreml údajně za lukrativní místo zaplatit sto milionů dolarů. Francouzské tajné služby se nechaly slyšet, že Putin coby bývalý agent KGB má s chystaným svatostánkem dalekosáhlejší než jen náboženské plány.
„Roztahují svá chapadla tady i všude jinde. Chtějí ukázat, že existuje jediné, a to putinovské Rusko,“ myslí si Alexis Obolenskij, viceprezident Asociace ortodoxních Rusů. Toto hnutí sdružuje potomky Rusů, kteří do Francie prchli po bolševické revoluci v roce 1917. Se současnou podobou pravoslavné církve praktikovanou moskevskými duchovními nechtějí mít nic společného. Patriarcha Kirill je podle nich blízkým spojencem Putina.
„Církev se stala nástrojem Ruska. Je využívána k prosazování a legitimizaci zájmů Kremlu,“ potvrzuje Sergej Čapnin, bývalý editor oficiálního listu moskevského patriarchátu.
Biskup káže nenávist k EU
Pokud se podíváme do užšího okruhu sféry vlivu, než kterým jsou ruské svatyně ve Francii, musí přijít řeč na Moldavsko. V něm má Kreml věrného spojence v osobě konzervativního ortodoxního biskupa Marchela Mihaescua, kterého do funkce jmenoval moskevský patriarcha Kirill. Jeho rétorika souzní s postoji Kremlu ve všech ohledech. Najdeme v ní nepřátelství proti Evropské unii, homosexuálům i NATO.
Věřící například na jedné z bohoslužeb varoval před požadavkem zavedení biometrických pasů. Ty Moldavsku nutí EU za poskytnutí bezvízového styku. Tyto pasy jsou však podle Mihaescua dílem Satana, protože obsahují třináctimístný číselný kód. Biskup se také pokoušel sabotovat zákon, který měl rozšířit ochranu homosexuálů na pracovištích.
Uvedl k tomu, že takový zákon by na lid Moldavska seslal „hněv boží“ a poškodil by také vztahy s „Matičkou Rusí“. „Hlas církve a hlas ruských politiků – ne všech, ale většiny ruských politiků – je stejný. Rusko je pro mne ochráncem křesťanských hodnot,“ uvedl Mihaescu v jednom z rozhovorů. Uznává, že EU dává jeho vlasti spoustu peněz, daň je však podle něj velká. „Chtějí zpátky příliš mnoho. Platíme prostřednictvím našich duší, odcizujeme se Bohu. To nesmíme akceptovat,“ míní.
Za ochranu tradičních křesťanských hodnot
Podobné názorové proudy se nyní začínají objevovat také ve Francii. Institut pro demokracii a spolupráci, v jehož vedení stojí někdejší sovětští diplomaté, se například už v roce 2013 postavil proti zákonu, který uznal sňatky lidí stejného pohlaví. Institut organizoval také konferenci, která měla podpořit a ochránit tradiční podobu rodiny. O Rusku a jeho ortodoxní církvi opakovaně hovoří jako o ochráncích křesťanských hodnot napříč Evropou.
Jedna z nejvýše postavených členek institutu Natalia Narochnitská před časem pro jeden z ortodoxních serverů provozovaných biskupem Tikhonem Ševkunovem prohlásila, že Evropané jsou krmeni takzvaným „průvodem hříchu“, jak označila pravidelné průvody homosexuálů.
Nejdál se zatím ve Francii ruští popi dostali v letovisku Nice. V roce 2013 zde moskevský patriarchát ovládl ortodoxní katedrálu Svatého Mikuláše, kterou měla do té doby v Asociace ortodoxních Rusů. Ceremonie v rámci převzetí svatostánku se účastnil ruský velvyslanec v Paříži Aleksandr Orlov i starosta Nice Christian Estrosi. Ruský velvyslanec při této příležitosti prohlásil, že se jedná o zprávu celému světu: „Rusko je posvátné a věčné!“.
Zástupci ruské vlády a členové pravoslavné církve na setkání v Paříži v březnu letošního roku.
V červnu téhož roku se v jednom z luxusních hotelů v Nice sešli zástupci církve, francouzští politici a zástupci Moskvy. Vladimir Jakunin, jeden z nejbližších spolupracovníků Putina, na této akci prohlásil, že katedrála je „rohem ruského světa“. Tento termín přitom sloužil Rusům jako ospravedlnění při podpoře separatistů na východě Ukrajiny.
Sbližování s Ruskem
Kremelskému vlivu v Nice pomáhá také fakt, že v regionu v poslední době sílí pravicové tendence. Ty většinou považují Putina za rozhodného státníka, který si zaslouží podporu. Výjimkou v těchto kruzích není ani podpora anexe Krymu. Po teroristickém útoku z Nice z června letošního roku, při kterém zemřelo 84 lidí, vrcholní zástupci regionu Nice vyzvali k bližší spolupráci s Ruskem v boji s Islámským státem (vše o útoku zde).
Ruská pravoslavná církevRuská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu, zkráceně RPC, je největší autokefální pravoslavnou církví. Její hlavou je patriarcha moskevský a celé Rusi sídlící v Danilovském klášteře v Moskvě. Od 1. února 2009 je patriarchou Kirill I. Po roce 1991, kdy se církev vymanila z komunistického útlaku, církev obnovila svůj tradiční vliv na politické dění v zemi. Dle údajů z roku 2006 RPC čítá na 27 000 farností sdružených do 136 eparchií(obdoba katolické diecéze), z nichž zhruba čtvrtina je v zahraničí. Dále církvi náleží 713 monastýrů a 75 církevních škol. Zdroj: Wikipedia |
Jeden z kněží z katedrály v Nice Andrej Elisejev odmítá nařčení „konkurenční“ Asociace ortodoxních Rusů v Nice, že je tajným agentem Ruska. Zároveň však uvedl, že jeho povinností je sloužit vlasti. Vysvětlil, že ruská církev je ve své podstatě oddělením ruské vlády už od dob Petra I. Velikého, který zemi ovládal v 18. století. „Potřebuji tištěné povolení jenom kvůli tomu, abych mohl hýbat s ikonami,“ popisuje. Katedrála v Nice totiž podle něj nepatří přímo církvi, ale ruské vládě.
Troufalost vyslanců Kremlu v Nice dokládá jeden z nedávných incidentů. V lednu letošního roku se Rusové pokusili obsadit místní hřbitov, na kterém odpočívají také někdejší ruští odpůrci režimu. Sundali zámek na vstupu na hřbitov a umístili tam svůj vlastní. U vchodu pak instalovali ceduli, která hlásala, že hřbitov je majetkem Ruské federace.
Obolenskij však spolu se svým stoupenci plaketu sundal a nasadil vlastní zámek. Později se se znepřátelenou stranou dohodl, že klíče od hřbitova by měly být dostupné všem. „Nezastaví se, dokud nebudou mít pod kontrolou úplně všechno,“ dodává Obolenskij.
