„V Tan-tungu byla uzavřena mezivládní dohoda na společné stavbě, provozu a údržbu mostu přes řeku Amnokkang na hranicích KLDR a Číny,“ hlásala v roce 2010 severokorejská státní agentura KCNA. Vztahy mezi oběma zeměmi byly tehdy na špičkové úrovni a panoval mezi nimi čilý obchodní ruch.
Most PřátelstvíStávající most Čínsko-severokorejského přátelství paradoxně nepostavili Číňané ani Korejci, nýbrž Japonci. Byl otevřen v roce 1943, Korea tehdy patřila pod Japonské císařství a na druhé straně řeky leželo Japonci okupované Mandžusko. Asi 60 metrů od něj stojí pozůstatek staršího mostu z roku 1911. Oba zničilo bombardování během korejské války. Novější most prošel rekonstrukcí, ze staršího je turistická atrakce. Čína svou polovinu opravila, z korejské části zbyly dodnes jen betonové pilíře. Řeka, jejíž břehy most spojuje, má dva názvy. Číňané ji říkají Jalu, pro Korejce jde o Amnokkang. |
Zdaleka nejvíce zboží se sjíždělo, a vlastně dodnes sjíždí, právě do čínského přístavního města Tan-tung. Od čtyřicátých let tam stojí most Čínsko-severokorejského přátelství. Zhruba kilometrový ocelový kolos sloužící vlakům i autům ovšem nevyhovuje, jeho kapacita navíc není nikterak závratná.
Doplnit jej proto měl moderní visutý most se čtyřproudovou dálnicí, který by každý den přivedl do severokorejského města Sinuidžu tři tisíce aut.
Stavba Číňany vyšla na 350 milionů dolarů, tedy necelých osm miliard korun. Elegantní most se dvěma mohutnými pilíři břehy obou zemí po čtyřech letech skutečně propojil a čínské úřady naplánovaly i slavnostní otevření.
Billboardy na čínské straně mostu slibovaly, že začne fungovat na konci letošního října, slavnost je však odložená na neurčito. A nově aktualizované satelitní snímky na serveru Google Maps jasně ukazují, proč se to stalo.
People pose with the new Friendship Bridge over the #Yalu River, connecting #China's Dandong & #NorthKorea's Sinuiju. pic.twitter.com/6ICpb4SY0s
Na čínské straně se zdá být všechno v pořádku, KLDR však nový most nenapojila ke své silniční síti. Stavba za miliardy, která měla symbolizovat přátelství a ekonomikou spolupráci mezi oběma socialistickými státy, tak končí uprostřed polí. Pchjongjang se měl do projektu zapojit tím, že vybuduje čtyři kilometry vozovky a napojí tak most na svou „Národní trasu 1“.
Asi kilometrovou část přípojky Severokorejci zřejmě letos podle satelitních snímků skutečně rozestavěli. Jak ovšem píše server NKnews.org, práce se nakonec podle všeho zastavily.
Vztahy mezi Čínou a KLDR značně ochably
„Myslím, že je to jasný důkaz o tom, že most teď nepatří mezi priority severokorejského vedení. Nevím, jakým způsobem pracují se státním rozpočtem, ale může to souviset s jejich obavami z ekonomické závislosti na Číně,“ řekl novinářům amerického serveru, který má své zpravodaje v Soulu a Pekingu, Daniel Pingston z Mezinárodní krizové skupiny (ICG).
„Pekingské úřady už Severní Koreu nepovažují za tak dobrého souseda. Změna v čínsko-severokorejských vztazích vrhla budoucnost nového mostu do hlubokého šera,“ doplňuje specialista na čínskou ekonomiku Ka-ho Yu z londýnské univerzity King’s College.
Podle britského deníku The Times Čínu nemile překvapil například loňský jaderný test, Pchjongjang navíc v minulých dnech pohrozil dalším (více zde). Vzájemným vztahům neprospívají ani popravy vysokých stranických funkcionářů, se kterými byla Čína v kontaktu, nebo únosy rybářských lodí.
