Švýcarsko má s 52 zeměmi a teritorii, včetně Hongkongu a Macaa, dohody o deportaci státních příslušníků daných států, kteří pobývají v zemi nelegálně. Dohoda s Čínou je však v řadě ohledů specifická, neboť je uzavřena přímo s ministerstvem veřejné bezpečnosti.
Agenti z ministerstva na základě dohody mohou pobývat bez dohledu a oficiálního statusu dva týdny ve Švýcarsku a Číňany, které si Bern přeje deportovat, vyslýchat. Švýcarsko se zavázalo držet identitu těchto „expertů“ v tajnosti. Zprávy, které agenti poskytují švýcarským orgánům, jsou též tajné.
„Pouze v menšině případů (jiné dohody o deportaci státních příslušníků) umožňují, aby druhá strana vyslala zástupce jako doprovod pro jedince, který se má vrátit. V těchto případech se (zástupci) omezují na tuto konkrétní činnost a jedná se o veřejné plnění oficiální povinnosti,“ uvádí nezisková organizace Safeguard Defenders, která prozkoumala dokumenty a porovnala je s jinými dohodami.
Pobyt agentů včetně letů, pronajmutí kanceláří a dalších operačních výdajů platí Švýcarsko. „To znamená, že švýcarští daňoví poplatníci platí za to, aby čínští policejní agenti tajně vstoupili do Švýcarska a prováděli bez dozoru operace proti Číňanům uvnitř jejich země,“ píše neziskovka.
Zájem režimu
Na záležitost už v srpnu upozornila švýcarská média. Zjistila, že o dohodě nevěděl ani švýcarský parlament včetně jeho výboru pro zahraniční záležitosti. Švýcarský státní úřad pro migraci (SEM) uvedl, že znění dohody neuveřejnil, protože se jednalo o „administrativní“ záležitost.
Skutečnost, že do Švýcarska cestují místo obvyklých migračních úředníků agenti vlivného ministerstva, které dohlíží na tajnou policii, vzbuzuje obavy, zda Číňané nepátrají po lidech nepohodlných režimu.
„Připadá mi divné, aby se ČLR (Čínská lidové republika) obtěžovala vyslat úřední zástupce pro někoho tak nízké úrovně, jako je nelegální (imigrant) ve Švýcarsku. Podnětem (pro úřední zástupce) jsou pravděpodobně lidé, o které má zájem vláda,“ řekla listu The Guardian Margaret Lewisová, profesorka práva z americké Seton Hall University. Podle ní je dohoda extrémně výhodná pro Čínu.
Stanice Al-Džazíra podotýká, že Čína v roce 2014 spustila rozsáhlou protikorupční operaci Fox Hunt, jejímž cílem je před čínské soudy přivést jedince podezřelé z korupce, kteří se ukrývají v zahraničí. Úřadům se povedlo do země vrátit skoro 6 000 lidí, včetně členů komunistické strany, bývalého šéfa Interpolu či čínsko-kanadského miliardáře.
Základna Praha. Čínští agenti sem údajně chtěli unést ženu exšéfa Interpolu |
Podle kritiků Čína využívala protikorupční obvinění jako zástěrku pro vyhrožování, obtěžování a násilnou deportaci jedinců, kteří se znelíbili režimu. Americké ministerstvo spravedlnosti v říjnu tohoto roku obžalovalo osm čínských státních příslušníků z nátlaku na čínské občany žijící v zahraničí, aby se vrátili do své vlasti.
Švýcarsko tvrdí, že čínští agenti nedostávají žádné informace o lidech, kterým v Číně hrozí riziko perzekuce. Jedná se především o Tibeťany a příslušníky muslimské minority Ujgurů.
Podle Safeguard Defenders Číňané mohou využívat dohodu též k volnému vstupu do schengenského prostoru, jehož je Švýcarsko součástí, a k neomezovaným návštěvám evropských států, kde bez dohledu úřadů mohou nerušeně provádět zpravodajské operace.
Dohoda platí od roku 2015. Hned následující rok ji čínská strana využila k deportaci třinácti lidí, z toho čtyř žadatelů o azyl. Podle SEM se jedná o zatím jediný známý případ, kdy Čína dohody využila.
SEM hájil dohodu jako potřebnou pro vypořádání se s nelegální migrací. Dohoda v pondělí vypršela. Mluvčí SEM Lukas Rieder řekl stanici Al-Džazíra, že pokračování dohody je „v zájmu Švýcarska“, obnova smlouva ale „nespěchá“.
