Den nezadaných, který každoročně připadá na 11. listopadu, je uměle vytvořený svátek zaměřený na lidi bez partnera. Původně vznikl v 90. letech na čínských univerzitách jako ironický žert nezadaných studentů. Od roku 2009 svátek funguje jako „nákupní terapie“, při které si nejen nezadaní mohou vybírat ze zboží zlevněného o desítky procent.
Není náhodou, že nápad udělat z Dne nezadaných komerční hit se zrodil v hlavě Daniela Zhanga, generálního ředitele a budoucího šéfa největšího čínského obchodního portálu Alibaba. Letošní stamiliardové útraty na „čínském Amazonu“ předčily loňský rekord ze Dne nezadaných, kdy přes něj lidé za 24 hodin nakoupili zboží v hodnotě 552 miliard korun.
Číňané nejčastěji nakupují elektroniku, oblečení, nábytek, k mání jsou ale třeba také potraviny. V srpnu odkoupila společnost Alibaba portál Ele.me, který zprostředkovává rozvoz jídla. Přes něj si Číňané mohou nechat dovézt například i kávu z oblíbeného řetězce Starbucks.
V utraceném obnosu Den nezadaných daleko překonává známé americké dny nárazového nakupování. Už v roce 2015 při něm Číňané skoupili více zboží, než kolik Američané dokázali pořídit na „Černý pátek“ a „Kyber-pondělí“ dohromady. Oba americké „svátky“ jsou proslulé obřími slevami v obchodech, první v těch kamenných, druhý v internetových.
Den nezadaných má ale také negativní dopady. Environmentalisté varují, že po ohromném množství zboží každoročně zůstane také ohromné množství odpadu, především plastů.
