Předloni v září rozdával věčně rozesmátý Jack Ma ještě víc úsměvů než obvykle. A sledoval ho při tom celý svět. Na newyorskou burzu totiž uváděl svou firmu Alibaba při události, která se záhy ukázala být největším burzovním vstupem v historii.
Alibaba při něm podle agentury Reuters upsala akcie za 25 miliard dolarů. Od té doby sice hodnota společnosti spadla přibližně o 28 procent, přesto to stačí na to, aby byl Jack Ma nazýván 22. nejbohatším člověkem na světě. Forbes mu na této pozici připisuje jmění ve výši 21,5 miliardy dolarů, Bloomberg mu dokonce ještě pět miliard přidává.
Příběhy internetových miliardářů už se staly mainstreamem. Ten Maův je v mnohém podobný, ale zároveň i výrazně jiný. Na rozdíl od Marca Zuckerberga, Jeffa Bezose nebo zakladatelů Googlu nerozjížděl internetový byznys na západním pobřeží USA, ale ve své domovské Číně, tedy zemi proslulé cenzurou internetu.
Učit za 12 dolarů měsíčně ho nebavilo
Budoucí šéf Alibaby se narodil před jedenapadesáti lety ve východočínském Chang-čou jako Ma Jün. Jak uvádí biografická kniha z pera dlouholetého spolupracovníka Jacka Ma Portera Erismana, v dětství si budoucí miliardář užil své. Hlavně kvůli své malé výšce - i v dospělosti měří jen něco málo přes 150 centimetrů - se stával často terčem šikany.
Křest české knihy o AlibaboviV roce 2015 vyšla v angličtině kniha s názvem Alibaba’s World, jejímž autorem je Porter Erisman, který mezi lety 2000 a 2008 zastával pozici viceprezidenta pro PR v Alibaba Group. Tuto kniha nyní v březnu letošního roku vydá v českém překladu Jany Odehnalové i nakladatelství Aligier pod názvem Alibaba.com: Příběh největšího on-line tržiště světa. Křest proběhne 3. března. |
Narozdíl od typického miliardáře ze Silicon Valley z vysoké školy neutekl ani nebyl vyhozen, ale dodělal ji. Povedlo se mu to ovšem až po té, co dvakrát neuspěl u přijímaček.
V kariéře učitele angličtiny se ale úplně nenašel. Moc ho to nebavilo a práci s platem 12 dolarů měsíčně chtěl pozici opustit za každou cenu. Ucházel se tak i o místo v KFC, které ve městě otevíralo novou provozovnu. Ale dopadl ještě potupněji než u někdejších přijímaček. „Čtyřiadvacet lidí se ucházelo o práci. Třiadvacet z nich vzali. Jenom já zbyl,“ svěřil se v rozhovoru pro Bloomberg.
Nakonec se Jackovi podařilo otevřít si v roce 1994 vlastní překladatelskou firmu. Díky ní se dostal i na služební cestu do USA, kde mu přátelé poprvé ukázali internet. Pomalý a nerozšířený, ale internet. Pro Jacka byl přitom novinkou i samotný počítač. Hned si ale všiml, že na internetu něco chybí. Když zadal heslo „Čína”, odpovědí mu bylo „nebyl nalezen žádný odkaz”.
Inspirovalo ho to k vytvoření první čínské internetové společnosti. Ne, ještě to nebyl Alibaba, ale adresář pro firmy zvaný China Pages. Ten ale skončil tak, že se o něj začal zajímat státní telekomunikační podnik, částečně ho pohltil a Ma z něj odešel.
Poté pracoval pro čínské ministerstvo zahraničního obchodu, kde ho napadlo, že by internet mohl pomoci čínským obchodníkům. Odešel tedy z Pekingu, přetáhl pár svých kolegů a u sebe v bytě v Chang-čou s nimi v roce 1999 založil Alibabu.
Na internetu nebylo ani procento Číňanů
Jak popisuje Erisman ve své knize, bylo to v době, kdy v Číně měly přístup k internetu asi dva miliony lidí, tedy ani ne procento populace. Navíc málokoho by asi napadlo přes internet něco kupovat. K tomu byla kupní síla Číňanů velmi nízká a kreditní karty byly exotickým výstřelkem. Navíc je potřeba vzít v potaz, že americké internetové společnosti jako Yahoo, Amazon nebo eBay měly v tu dobu už několikaletý náskok a ten mohly dál stupňovat na mnohem rozvinutějším trhu.
Alibaba ale vsadil na čínskou komparativní výhodou. Na velkoobchod, který těžil z nepřeberné produkce čínských výrobců zásobujících tehdy levným zbožím zbytek světa. Páteří společnosti bylo čínské (Alibaba China) a globální (Alibaba.com) velkoobchodní tržiště.
To byl model, který byl atraktivní i pro některé investory. Dohromady 25 milionů dolarů na rozvoj už tehdy Alibaba získal od americké banky Goldman Sachs a od japonské Softbank. Už to udělalo z několika spoluzakladatelů vlastnících akciové opce dolarové milionáře.
Pak ovšem přišla studená sprcha, když se z USA do Číny, kde internet sotva začal, přelilo tzv. splaskávání internetové bubliny. Alibaba musel třeba úplně zavřít svou kalifornskou pobočku, členové vedení si snížili platy na polovinu a kvůli pošramocené pověsti internetu jako takového se v mnohém začínalo skoro od začátku.
SARS a karanténa Alibabu nakoply
V roce 2003 už firma opět začínala šlapat. A tak si firma hodně slibovala od účasti na Kantonském importním a exportním veletrhu. Ten ale nakonec skončil docela fiaskem. Čínou a zejména Kantonem se v tu dobu totiž začal šířit virus známý jako SARS - tedy nákaza, která stála ve výsledku život více než sedm stovek lidí a vyvolala celosvětovou paniku.
Kvůli tomu byla nakonec i mdlá účast na samotném veletrhu. Ještě horší zprávy ovšem přišly po návratu. Lékaři u obchodní zástupkyně Alibaby Kitty Songové diagnostikovali SARS. Kvůli tomu musela jít pod zámek velká část zaměstnanců Alibaby. Na přibližně týden jim čínští úředníci našroubovali na dveře bytů zámky, které jim bránily ve fyzickém kontaktu s okolním světem.
Hrozba SARS ale přešla a i Songová se uzdravila. A Alibaba vyšel z celé situace posilněn, i když se tým musel nuceně vrátit do situace, kdy pracoval v bytech po Chang-čou. „Tváří v tvář pohromě se nám podařilo udržet webové stránky perfektně v chodu. Přesněji řečeno, obchody prudce stouply, neboť epidemie urychlila nástup internetového obchodování v Číně. Poskytli jsme prostor, kde se mohli spojit kupující a prodávající, aniž by se museli osobně setkávat,“ popsal to Erisman ve své knize.
Válka s eBay a miliardová investice
Když si Alibaba začínal být jistý ve svých velkoobchodních (B2B, neboli business to business) aktivitách, začal se dívat i po retailu, tedy prodeji koncovým zákazníkům. V tom v roce 2003 globálně vládl eBay, firma využívaná v USA hlavně k dražbám starožitností či sběratelských předmětů. Jack Ma měl ale na čínském trhu jiné úmysly - propojit takto čínské velkoobchodníky s koncovými uživateli.
Alibaba tak zpočátku tajně spustil web Taobao.com a následně po jeho zveřejnění vyhlásil eBayi válku na čínském trhu. Ma, který rád využívá přirovnání, to podle Erismana tehdy opsal takto: „eBay je možná žralok v oceánu, ale já jsem krokodýl v řece Jang-c’-t’iang. Když budeme bojovat v oceánu, prohrajeme, ale když budeme bojovat v řece, vítězství je naše.“
A Alibabovi, přesněji řečeno Taobao, se nakonec opravdu v Číně podařilo ve všech parametrech eBay porazit. Pomohlo tomu samozřejmě i to, že do Alibaby vstoupil tehdejší americký internetový gigant Yahoo!. V rámci investice za závratnou miliardu dolarů koupil podíl v celé skupině a zároveň jí svěřil provoz Yahoo! China. Pokud dřívější investice udělala ze spoluzakladatelů milionáře, nyní šlo vše ještě o řád nebo dva výše. Celá operace nakonec vyústila ve stažení eBay z Číny.
Čínský establishment má rád příběhy o „čínském snu“
Otázkou je, jakou v tomto a dalších soubojích s globálními firmami hrálo roli, že Alibaba je čínská firma. Nebo jakou roli v pronikání na čínský internetový trh hraje čínská cenzura internetu. Biografii o Jacku Ma je v tomto případě třeba brát s rezervou. Napsal ji sice Američan, který by mohl mít nad situací nadhled, na druhou stranu byl Porter Erisman roky PR manažerem Alibaby. Tedy člověkem, který je placený za to, aby se o firmě mluvilo co možná nejlépe.
Co všechno je AlibabaFirmy spadající do Alibaba Group, respektive ty, které skupina ovládá, lze dnes rozdělit do tří částí:
Sem patří čínská Alibaba China a její globální obdoba Alibaba International provozovaná na doméně Alibaba.com.
Na původního vyzyvatele eBay Taobao.com navázal postupně i web Tmall věnovaný velkým značkám nbo slevový portál Juhuasuan. Mimo Čínu, tedy i do Česka, se potom Alibaba snaží expandovat se spotřebitelským e-shopem Aliexpress.
V současnosti je hodně vidět platební služba AliPay, logistické seskupení China Smart Logistics Network nebo mediální a zábavní odnož Alibaby. |
V jím popsané historii tedy internetové obchodování tvoří tu méně regulovanou a cenzurovanou sféru čínského internetu. I když přiznává, že Alibaba musel své kroky konzultovat s komunistickými pohlaváry, úspěch přisuzuje zejména tomu, že Ma na rozdíl od globální (vesměs americké) konkurence lépe znal a chápal čínský trh. A proto uspěl.
Například komentátor Bloombergu William Pesek v několika textech upozorňuje i na to, že vládnoucí čínská strana má Alibabu v oblibě. Což je rozhodně plus. V přibližně rok starém článku Pesek vysvětluje, že Alibaba je schovankou komunistické strany a prezidenta Si Ťin-pchinga. Ti totiž mají rádi příběhy o „čínském snu” a proto Alibaba zatím nenarazil na problémy.
Pesek přitom například připomíná, že firmy jako Microsoft nebo výrobce čipů Qualcomm byly popotahovány za monopolistické praktiky, zatímco Ma a Alibaba obsazovali trh a nikdo proti tomu neměl námitky. „Jeden chybný krok směrem ke komunistické straně a Alibaba může brzy čelit vlastnímu antimonopolnímu řízení,“ upozorňuje ve svém komentáři Pesek.
Budoucnost chystá i souboj dronů
Ať tak či tak, Alibabovi se následně podařilo dospět až ke zmíněnému rekordnímu IPO. I přes mnohonásobné (většinou oprávněné) kritiky za nabízení padělaného zboží, skandál úplatných obchodních zástupců i další globální krizi po roce 2008.
Nyní to vypadá, že jednou z hlavních výzev pro Alibabu a Jacka Ma, který již přepustil svou pozici generálního ředitele celé skupiny Danielu Čangovi a sám zůstal v čele dozorčí rady, bude stagnace růstu čínské ekonomiky a čínského průmyslu.
Tou další může být konkurence. Ať už ta čínská, v podobě e-shopu JD.com, tak i globální, kde na pozici konkurenta číslo jedna nahradil eBay Amazon. S ním se dost možná Alibaba v nadcházejících měsících a letech utká třeba na poli logistiky zajišťované drony, což dnešní velké e-shopy považují za velké téma.
Dalším kolbištěm budou pravděpodobně finanční služby, kterých se Alibaba dotýká skrze svou službu AliPay nebo další pokusy v bankovnictví či P2P půjčování. Kromě toho působí firma Jacka Ma i v mediálním či filmovém byznysu.
