Spor o název letiště přináší do vztahů na Balkáně nové turbulence, píše deník The Guardian. Významný vědec se narodil v roce 1711 nedaleko Dubrovníku ve vesnici Orahov Do. Ta je sice asi 20 kilometrů od chorvatského pobřežního města, ale dnes leží v Bosně a Hercegovině a od Trebinje ji dělí rovněž jen asi 20 kilometrů.
Boškovičova matka byla Italka, a tak syna z tehdejší městské republiky v Dubrovníku poslala na studia do Říma. Spory se však vedou o národnost jeho otce.
Identita na Balkáně může být velmi proměnlivá, emotivní a ožehavá záležitost. Obecně platí, že náboženská příslušnost a volba učiněná před staletími se od té doby ztvrdila v etnickou identitu: z katolíků se stali Chorvati, z pravoslavných křesťanů Srbové a z bosenských muslimů Bosňáci, píše The Guardian.
Po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vypukly v Záhřebu nepokoje |
Boškovičův otec Nikola byl obchodník a jeho rodina patřila k Srbům, dokud nekonvertovali ke katolicismu. Srbští badatelé tvrdí, že rodina konvertovala ze zištných důvodů, aby se Nikola mohl přiženit do katolické rodiny a usnadnilo mu to povolání obchodníka. Podle Srbů to ale nezměnilo srbskou identitu rodiny. Za „srbského katolíka“ ho označil i někdejší srbský prezident Boris Tadić.
„Samozřejmě, že Ruder Bošković není Srb,“ říká naopak obchodní ředitel dubrovnického letiště Ivan Maslać. „Pojmenování letiště je naše věc a samozřejmě se na to nebudeme nikoho ptát,“ řekl Maslać podle listu Slobodna Bosna.
Na piedestalu Srbů i Chorvatů
Lingvista z Ústavu chorvatského jazyka a lingvistiky Domagoj Vidović, který vypracoval studii historie vesnice Orahov Do, zjistil, že vědcův strýc byl katolický kněz. „Až do začátku 20. století nežili v Orahově Do žádní pravoslavní křesťané. Katolický původ Boškovičů sahá více než 400 let do minulosti. Svědčí o tom diecézní zprávy, matriky a soupisy obyvatelstva,“ tvrdí Vidović.
Bošković byl všestranný vědec, básník a diplomat, který psal svá díla latinsky. Proslavil se svou teorií atomů, metodikou výpočtu oběžné dráhy planet a objevem neexistence atmosféry na Měsíci z roku 1753. Pro Chorvaty je jednou z největších historických osobností, v anketě Největší Chorvat z roku 2003 obsadil třetí místo. Na seznam 100 nejvýznamnějších Srbů historie ho ale zařadila i Srbská akademie věd. V souvislosti s jeho matkou se k jeho odkazu hlásí také Italové.
Evropská unie označila Nikolu Teslu za slavného Chorvata, Srbsko protestuje |
Spory o slavné rodáky nejsou na Balkáně ničím výjimečné. V roce 2006 Srbsko pojmenovalo bělehradské letiště po legendárním vynálezci Nikolovi Teslovi. Tesla byl etnický Srb narozený v dnes chorvatské vesnici Smiljan, která se tehdy, v polovině 19. století, nacházela na hranici Rakouska-Uherska a dnešního Chorvatska.
Ačkoli do dnešního Srbska sotva vkročil, Bělehrad se k Teslovi hlásí jako ke svému. Chorvatsko ale při vstupu do eurozóny na začátku roku umístilo vynálezcovu tvář na své mince v hodnotě 50, 20 a 10 centů.
