Po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vypukly v Záhřebu nepokoje

  0:05aktualizováno  0:05
VIDEO: - 5. prosince 1918 vypukl v chorvatském Záhřebu ozbrojený konflikt mezi srbskou a chorvatskou stranou nového společného království. Předznamenal tak rozpory jugoslávských národů, které pokračovaly během dvacátého století.

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – SHS (od roku 1929 Království Jugoslávie) s hlavním městem Bělehradem, bylo slavnostně vyhlášeno 1. prosince 1918. Srbové patřili k vítězným státům první světové války, Chorvaté a Slovinci naopak k poraženým. 

Od samého začátku ve společném království panovaly rozpory kolem budoucího vnitřního uspořádání země. Přes odpor části poslanců hlasovali pro spojení jihoslovanských národů zástupci chorvatských a bosenských Srbů, Srbsko-bosenská koalice, chorvatští reprezentanti Dalmácie a slovinští liberálové, proti společnému království zase vystupovala Radičova Chorvatská selská strana, Chorvatská strana práva a Slovinská lidová strana. 

Už 5. prosince 1918 došlo v Záhřebu k prvním ozbrojeným střetům. Jihoslované, kteří původně patřili k habsburské monarchii (Chorvati, Slovinci), si v armádě jen těžko zvykali na tvrdou srbskou disciplínu, při níž se dokonce často uplatňovaly fyzické tresty, a to i za malé kázeňské přestupky. 

V Záhřebu se tak utkali především demobilizovaní jugoslávští vojáci Rakouska-Uherska se srbskou armádou, která vstoupila na chorvatské území. Srbské velení žilo v představě, že jim mají být Chorvati a Slovinci vděční za své osvobození z rakouské monarchie. Jenže chorvatští a slovinští vojáci zase nechtěli akceptovat podle nich „povýšené“ chování srbské části země.

Pamatovali si, že Srbsko bylo v předválečné době značně zaostalou zemí, nad kterou měli hospodářskou převahu. Velkou nevoli způsobil například převoz záhřebského městského mobiliáře včetně pouličního osvětlení do srbského Bělehradu.

Spory mezi Chorvaty a Srby předznamenaly další napětí uvnitř království v meziválečném období a zatěžovaly stabilitu společného jugoslávského státu. 

Po napadení Polska Německem v září 1939 se vztahy mezi Srby a Chorvaty silně zradikalizovaly. V dubnu 1941 se Jugoslávie rozpadla na několik celků, Nezávislý stát Chorvatsko vznikl na území Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, Slovinsko pak bylo rozdělené hned na tři části, o největší dvě se podělilo Německo a Itálie, třetí část připadla Maďarsku. 

Sedmnáctiletý král Petr II. uprchl do Londýna a ozbrojený odpor proti německým okupantům na jugoslávském území vedl komunistický vůdce Josip Broz Tito, který 29. listopadu 1943 vyhlásil Demokratickou federativní republiku Jugoslávie. Po druhé světové válce 29. listopadu 1945 byla potom vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie.

Autor:

Před 100 lety v jiný den

5
prosinec
1918

Nejzajímavější

Lidovky.cz

Nejčtenější

Čeští vývojáři vylepšili vláček pro koleje z IKEA. Uhání až 90 cm/s

Intelino tým

Vypadá jako obyčejný vláček, ale můžete ho ovládat přes aplikaci v mobilu nebo jen pokládáním barevných terčíků na...

Televizor jako roleta: nové LG se po vypnutí sroluje do podstavce

LG Signature OLED TV R je prvním televizorem, který se po vypnutí sroluje do...

Ve vypnutém stavu je to televizní stolek s vestavěným soundbarem, po zapnutí se z něj vyroluje 65" OLED obrazovka. Nový...

U Sony mi nacpali mikrofony do uší a já pochopil nadšení slavného rapera

360 Reality Audio

Hudební hvězda Pharrell Williams přišel na tiskovou konferenci Sony na veletrhu CES podpořit nový projekt 360 Reality...

SpaceX začíná zkoušky „superrakety“. Bude se lesknout jako zrcadlo

Stavba pokusné rakety konceptu Starship na raketodromu SpaceX v jižním Texasu.

Fanouškům kosmonautiky přichystal šéf společnosti SpaceX Elon Musk na přelomu roku nečekaný dárek: nové plány na stavbu...

Už brzy bude mít den „25 hodin“. Trendy, které vás potěší, ale i vyděsí

Přímé přenosy jsou extrémně oblíbené od té chvíle, kdy Facebook funkci Live....

V Česku jsou to zatím jen slova, která plní titulky technologických i zpravodajských webů. Letos se však řada z nich...

Další z rubriky

Před 100 lety byli zavražděni politici Liebknecht a Luxemburgová

I levicová aktivistka Luxemburgová kritizovala bolševickou revoluci

Němečtí politici Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová, od jejichž násilné smrti uplynulo 15. ledna rovné století,...

Krev, dřina, slzy a pot? Výrok před Churchillem pronesl už Roosevelt

První politik s Nobelovou cenou za mír zemřel před 100 lety

„Nemohu vám nabídnout nic, než krev, dřinu, slzy a pot.“ Tento výrok jako první nepronesl britský premiér Winston...

Atentát na premiéra Kramáře spáchal sedmnáctiletý mladík

Sedmnáctiletý mladík spáchal atentát na Karla Kramáře

9. ledna 1919 byl spáchán atentát na ministerského předsedu Karla Kramáře. Střelec se nejprve netrefil, druhá rána se...

Najdete na iDNES.cz