"Klinická studie běží půl roku, vzhledem k úspěchu budeme ve studii pokračovat s dalšími pacienty," řekla Jana Voláková Křížová, mluvčí Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, v.v.i. (veřejná výzkumná instituce), který na využití kmenových buněk při léčbě diabetiků spolupracoval s Centrem diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Podle mluvčí se metoda už testuje i jinde ve světě, v Česku kromě Prahy začíná s testováním Ostrava. "Ale my už máme deset pacientů odzkoušených, tak jsme chtěli zveřejnit výsledky," vysvětlila.
Každý pacient dostával své kmenové buňky. Vědci posuzovali možnost využití takzvaných mezenchymálních kmenových buněk kostní dřeně a periferních kmenových (progenitorových) buněk při léčbě diabetické nohy.
Stav všech pacientů před léčbou byl velmi vážný, trpěli nehojícími se ranami na nohou a nesnesitelnou bolestí. Všechny dostupné léčebné možnosti u nich selhaly. Většinu už čekala jen amputace nohy. "Indikace pro léčbu pomocí autologních kmenových buněk byla u všech pacientů individuálně schválena etickou komisí IKEM a Fakultní Thomayerovy nemocnice," zdůraznila mluvčí.
Vědci získali z kostní dřeně buňky, mezi nimiž bylo vysoké zastoupení takzvaných vaskulárních prekurzorů, tedy buněk schopných tvořit cévy.
Suspenze byla vpravena pacientům do lýtkového svalu v sérii zhruba 40 vpichů. "U všech pacientů bylo pozorováno zlepšení stavu, zmírnění bolesti a statisticky významné zlepšení prokrvení, což svědčí o obnově cévního řečiště," shrnula mluvčí.
"Vyzkoušená léčebná metoda neměla vážné komplikace, vedla k významnému zvýšení kvality života pacientů s těžkým diabetem, a lze se tudíž domnívat, že se v budoucnosti stane novým standardem při léčbě ischemické choroby dolních končetin," dodala.
