Mise EU není bojová, ale výcviková. Má pomoci připravit a vybavit maliskou armádu, která bojuje proti islamistům. "Dnes už začali čeští vojáci v Mali plnit úkol a zahájili ostrahu velitelství mise v Bamaku," uvedl Pejšek.
Základnu by měli Češi střežit půl roku. Poté by měli přejít k výcviku příslušníků maliských ozbrojených sil, pokud o to EU požádá. Mluvčí dodal, že v takovém případě by se český tým vyměnil a do Mali by odjeli vojenští instruktoři.
Mise má mandát zatím na 15 měsíců. Maliské armádě čeští vojáci poskytnou vybavení, které už sami nepotřebují: zbraně, munici i elektrocentrály.
Velitel české jednotky Marek Štěpánek už dříve řekl, že neočekává, že by čeští vojáci museli čelit útokům muslimských radikálů. Boje se totiž vedou daleko od hlavního města. Islámští extremisté obsadili loni na jaře sever Mali a zahájili postup k metropoli Bamaku. Maliská armáda je nedokázala zastavit, proto v zemi intervenovala Francie, která vyslala zhruba čtyři tisíce vojáků.
Většina ze 34 českých příslušníků, kteří do Mali odcestovali, je ze 43. výsadkového praporu v Chrudimi. Zkušenosti z misí už mají. Sloužili v Afghánistánu, Kosovu, Bosně a Hercegovině. Před odletem podstoupili nezbytné doočkování proti choleře, malárii či žluté zimnici. V Mali se musí vyrovnat mimo jiné i s náročnými klimatickými podmínkami. Stát leží na hranici saharské pouště a teploty se tam nyní pohybují kolem 30 stupňů.
Česko pro letošek počítá na misi se 135 miliony korun. Podobnou částku by mělo vydat i příští rok. Česká vláda schválila vyslání vojáků do Mali v únoru, následně souhlasily obě komory parlamentu. Základem pro zahájení výcvikové mise EU byla rezoluce Rady bezpečnosti OSN a žádost maliské armády.
Zapojení do akce EU v Mali nebude první působení českých vojáků v Africe. Od druhé světové války jich tam však podle dostupných údajů nebyla větší skupina. Většinou tam pobývali čeští pozorovatelé při misích OSN. Celkem se v zahraničních misích od roku 1990 vystřídalo kolem 26 000 československých a českých vojáků.
