Někdy to jsou odborníci, ale nejčastěji obyčejní turisté, především ze Západu. Neváhají utratit 160 dolarů na osobu, aby v místě katastrofy mohli strávit jeden den. Černobyl, který americký časopis Forbes řadí mezi nejvýjimečnější destinace světa, jen loni přivítal kolem 7 500 turistů.
Malý autobus přiveze cestovatele na okraj zakázané zóny. Při vstupu musí každý z nich podepsat prohlášení, že bude dodržovat nařízení, jež mají omezit na minimum rizika zamoření - zákaz pití, jídla i kouření pod širým nebem, ničeho se nedotýkat, zvláště si nesedat na holou zem, ani na ni nepokládat žádné své věci. S viditelně nervózními úsměvy všichni podepisují.
Černobyl
Mladá belgická psycholožka Davinia Schouttetenová přiznává, že má z radiace trošku strach, a tvrdí, že až bude po návštěvě, své boty vyhodí do odpadkového koše. Nicméně spolu s dalšími turisty pokračuje v prohlídce a blíží se k havarovanému reaktoru, ukrytému v popraskaném betonovém sarkofágu.
Právě tady dozimetr průvodce ukazuje nejvyšší míru radiace na celé výletní trase - asi 3,9 mikrosievertu proti normální úrovni 0,12 mikrosievertu.
Vyfotografovat a zamířit do Pripjati, kde se zastavil čas
Poté, co si turisté pořídí nezbytné fotografie, skupina zamíří do města Pripjať, které leží jen tři kilometry od elektrárny a odkud bylo den po katastrofě evakuováno asi 50 tisíc lidí.
Čas se ve městě doslova zastavil. Na průčelích domů stále visí reklamní panely s budovatelskými hesly z dob Sovětského svazu, poblíž jsou zrezivělé pozůstatky místního zábavního parku a kolotočů. V opuštěných bytech se válí po podlaze knihy a zbytky hraček. V místní školní jídelně jsou rozházené stovky plynových masek.
Není to už za hranou?
"Je to velmi smutný pohled," říká Bobby Harringtonová, australská turistka. Je jí trochu trapně a cítí rozpaky, když nahlíží do opuštěných domů. "Možná, že už je to trochu za hranou. Mnoho z těch lidí přece pořád žije. Je v tom trochu voyerství a to pro mě nebylo lehké," svěřuje se Bobby.
Švédský kytarista Karl Backman prý chtěl toto místo vždycky vidět. Výběr prázdninového místa mu nepřipadá vůbec divný. "Je to stejné jako navštívit Koloseum, tam jsou přece také mrtví, nebo Osvětim," tvrdí.
Katastrofa jménem ČernobylV reaktoru číslo 4 jaderné elektrárny v Černobylu na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a Běloruskem došlo k explozi 26. dubna 1986. Radioaktivní spad zamořil velkou část Evropy a hlavně tři republiky tehdejšího Sovětského svazu. Tisíce lidí, kteří se často bez jakýchkoli ochranných pomůcek pokoušely zničený reaktor hasit, umřely buď hned, nebo v následujících letech. Jen na Ukrajině bylo podle oficiálních údajů asi 2,3 milionu lidí zasaženo radioaktivním spadem, jež způsobuje různé druhy rakoviny.
|
