Čekali 28 let. Teď Britové na papeže bručí kvůli penězům a skandálům

Dlouhých 28 let trvalo, než papež znovu zamířil na britské ostrovy. A Benedikt XVI. se v zemi s tradičním odporem vůči Vatikánu nemůže těšit na srdečné přivítání. Návštěvu kalí skandály kolem sexuálního zneužívání dětí katolickým klérem i rozhořčení, že jeho pobyt bude z poloviny platit stát.

Nechuť Britů k papežskému stolci vychází z téměř pětisetletého napjatého vztahu mezi katolíky a anglikánskou církví. A až ve čtvrtek dosedne papežské letadlo na letišti v Edinburghu, může svatý otec čekat mnohé, ale ne vřelé přijetí, které mu slíbil premiér David Cameron.

Benedikt XVI. není tak charismatický jako Jan Pavel II., který byl v Británii v roce 1982. Angličané německému papeži stále připomínají angažmá u Hitlerjugend a také pedofilní skandály z nedávné doby. Hned 83 procent Britů si myslí, že se katolická církev nezachovala čestně a neudělala dost pro objasnění zneužívání.

Skotský kardinál Keith O'Brien ukazuje tartanový pléd vyrobený k příležitosti první oficiální návštěvy papeže ve Velké Británii

Brity také štve fakt, že polovina z odhadovaných 20 milionů liber (asi 600 milionů korun) na papežovu návštěvu půjde z britské státní pokladny.

Země ateistů

V Británii žije asi 5,3 milionu katolíků, tedy necelých deset procent obyvatel. K anglikánské církvi se v roce 2008 hlásilo 22,5 procenta lidí, zatímco k žádnému náboženství se nepřihlásilo 43,2 procenta.

Jednoznačně proti jsou Britové v otázce některých katolických dogmat. Přibližně tři čtvrtiny obyvatel si myslí, že papež by měl přestat odmítat potraty, neměl by se stavět proti antikoncepci a měl by ženám umožnit vysvěcení na kněze. To všechno jsou důvody, proč se na tři mše v Glasgowě, Londýně a Birminghamu stále neprodaly tisíce lístků.

Podezíravý vztah mezi anglikány a katolíky posílil loni sám Benedikt XVI. Anglikánům nespokojeným s liberálními trendy ve své církvi usnadnil konverzi ke katolíkům. Přesto se papež vztahy obou církví pokusí zlepšit. Spolu se šéfem anglikánů, arcibiskupem z Canterbury Rowanem Williamsem, se v pátek během mše ve Westminsterském opatství pomodlí za jednotu křesťanů.

Vyvrcholením cesty bude v neděli blahořečení kardinála Johna Henryho Newmana v Birminghamu. Teolog Newman, který žil v 19. století, byl jedním z nejznámějších konvertitů od anglikánství ke katolictví. Vatikán v jeho osobě vidí most mezi oběma církvemi. Pro mnohé anglikány to je ale jen provokace: papež při své první oficiální cestě na ostrovy blahořečí člověka, který se k jejich církvi otočil zády.

Svár od dob tudorovců

Historie je o to víc než známá: V roce 1534 se Jindřich VIII. chtěl nechat rozvést s Kateřinou Aragonskou, ale Řím byl proti. Král si proto založil vlastní anglikánskou církev a postavil se do jejího čela. Katolíci byli v Británii v následujících staletích pronásledováni, jejich církev stála mimo zákon až do roku 1791. Dodnes si členové královské rodiny nesmějí brát katolíky, jinak přijdou o nárok na trůn.

Británie obnovila diplomatické vztahy s Vatikánem v roce 1982 a ten samý rok přijel na neoficiální návštěvu Jan Pavel II. Nedůvěru vůči katolíkům tehdy zastínilo jeho charisma bojovníka proti komunismu a polský papež přitáhl statisíce nadšených věřících.