„Jsem opravdu ráda, že jsem mohla detailně vylíčit záchrannou akci, kterou jsme provedli 12. června,“ řekla dnes Racketeová před soudní budovou po své zhruba čtyřhodinové výpovědi. Humanitární loď zachránila padesátku migrantů v červnu u libyjského pobřeží. Provozovatel plavidla, německá nezisková organizace Sea-Watch, tvrdí, že libyjská pobřežní hlídka by nestihla k potápějícímu se člunu včas doplout.
Jedenatřicetiletou kapitánku zadržela italská policie 29. června poté, co navzdory italskému zákazu vplula s lodí Sea-Watch 3 do italských teritoriálních vod se 40 africkými běženci na palubě. Racketeová byla pak držena v Itálii v domácím vězení, než soud 2. července opatření zrušil.
Advokát Alessandro Gamberini ve čtvrtek novinářům řekl, že Racketeová může kdykoli odcestovat do Německa. Na otázku, zda tam odjede, odpověděla kapitánka kladně, neupřesnila ale, kdy tak učiní. Podle německého portálu TAG24 se nedá čekat rychlé rozhodnutí italské justice, zda kapitánku obviní, či nikoli. Už dříve státní zastupitelství podle TAG24 dalo najevo, že se k tomu nechystá dříve, než „po létě“.
„Upřímně doufám, že Evropská komise - teď když byl zvolen nový (Evropský) parlament - se bude ze všech sil snažit, aby se taková situace neopakovala, a že všechny evropské země budou v budoucnu spolupracovat ohledně přijímání lidí, které zachrání civilní lodě,“ řekla ve čtvrtek také Racketeová.
Země EU řeší problém s migrací z Afriky a Blízkého východu neúspěšně už několik let. Masový příliv migrantů přes Řecko v roce 2015 unii pomohla zastavit dohoda s Tureckem, poté se ale hlavní branou migrantů do Evropy přes Středozemní moře stala Itálie. Tento příliv zastavila přísná migrační politika nové italské vlády a zejména radikální postupy ministra vnitra Mattea Salviniho. Nyní se ale zdvihá migrační vlna z Afriky do Španělska.
Postup německé kapitánky, která nedbala hrozby trestu vězení a vysoké pokuty a vplula do italských vod, následovalo tento měsíc několik dalších lodí nevládních organizací.
Stejně jako Itálie uzavírá své přístavy lodím nevládních organizací s migranty i Malta. Tyto země, které leží z evropských zemí nejblíže libyjským břehům, odkud vyplouvá velká část migrantů do Evropy, se uzavíráním přístavů snaží donutit EU k systémovému řešení migrace.
Ve čtvrtek jednali ministři vnitra EU na neformální schůzce v Helsinkách, kde se jim opět nepodařilo dosáhnout dohody o společném evropském mechanismu řešení migrace.
