Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nejhorší lodní tragédie od 2. světové. Miliardové odškodné za Estonii nebude

  13:23aktualizováno  15:40
Tragédie trajektu Estonia se zapsala do dějin jako největší námořní katastrofa od druhé světové války. Vyžádala si více než 850 obětí a pozůstalí se po 25 letech od události domáhali odškodnění za duševní újmu. Soud na pařížském předměstí Nanterre jejich nárok na požadovaných zhruba 40 milionů eur, tedy v přepočtu jednu miliardu korun, v pátek odmítl.
Trajekt Estonia se potopil v Baltském moři 28. září 1994. Tragédie si vyžádala...

Trajekt Estonia se potopil v Baltském moři 28. září 1994. Tragédie si vyžádala 852 životů, z nichž bylo 501 Švédů. | foto: Getty Images

Mělo jít totiž o další odškodnění. Švédsko-estonský provozovatel trajektu EstLine již v minulosti vyplatil přeživším a příbuzným obětí katastrofy z roku 1994 prostřednictvím fondu náhradu za „materiální škodu“ ve výši v přepočtu 130 milionů eur (3,3 miliardy korun), upozornil na svém webu deník Le Figaro.

Nanterský soud rozhodoval v pátek o tom, zda za morální újmu zaplatí 1116 žalobcům certifikační a inspekční společnost Bureau Veritas, která dala k provozu Estonie zelenou. Nadnárodní firma má ústředí v Paříži, proto se tomu věnoval francouzský soud. Nároky na odškodnění se nebudou týkat ani německých loděnic Meyer Werft, které plavidlo vyrobily. 

Zkáza Estonie je dodnes opředena záhadami. Za katastrofu mohl údajně lidský faktor a chybná konstrukce, objevily se však i informace o převozu vojenského materiálu a fatální explozi.

Havárie trajektu Estonia

Obryně Estonia dlouhá skoro 160 metrů vyplula 27. září 1994 večer v 19.15 místního času z přístavu v Tallinu. Na palubě vezla 38 kamionů, 34 aut, dva autobusy a 803 pasažéry. Víc než polovina cestujících pocházela ze Švédska, do jehož hlavního města Stockholmu trajekt plul. Další pasažéři byli ze 17 dalších zemí. Doprovázelo je 186 členů posádky.

První předzvěsti nešťastných událostí přišly už před vyplutím. Vál silný vítr o síle osmi stupňů Beaufortovy stupnice, který dosahuje rychlosti až 20 metrů za sekundu a na moři způsobuje vysoké vlnové hřebeny, od jejichž okrajů se odtrhává vodní tříšť a pásy pěny.

I přes tyto podmínky rozhodl kapitán Arvo Andersson, že loď vypluje. Toto rozhodnutí v prvních čtyřech hodinách nepřineslo žádné neobvyklé komplikace. Teprve krátce po půlnoci začalo vlnobití zesilovat a technici objevili, že do spodní paluby zatéká mezerou v odklápěcí přídi, kudy dovnitř najížděly vozy.

Smrt v útrobách lodi

Námořníci se otvor snažili ucpat vším, co se dalo použít. V dané situaci to byly zejména matrace. Také okamžitě spustili čerpadla. Jejich snahy však přišly vniveč. Ve tři čtvrtě na jednu se ozvala hlasitá rána. Vrata se i přes veškerou snahu utrhla.

Někteří vyděšení cestující vyběhli na horní palubu, další se však nahoru nestihli ani dostat. Radisté začali vysílat signál „mayday“. Loď se však stále znatelněji nakláněla doprava kvůli podpalubí, které se naplnilo vodou. Kajuty na pravé straně znamenaly téměř jistý rozsudek smrti, stejně jako některé záchranné čluny, jež kvůli náklonu nešlo spustit do vody. 

V 01.50 se posádka ozvala naposledy. Šestihodinová plavba skončila uprostřed cesty. Loď převrátila na bok. Než se do vody ponořila celá, ještě třikrát dlouze zahoukala. Voda ji spolkla za necelou půlhodinu.

Do člunů se stihlo dostat asi 250 lidí, někteří si jen navlékli záchranné vesty, další vyskakovali, jak byli. Ve vodě o mrazivých deseti stupních Celsia však nikdo z nich neměl příliš velkou šanci na přežití.

28. září 2014

Dotýkám se dějin a je to euforie, říká český vrakový potápěč

Nedotknutelná zóna a rozličné teorie

První loď dorazila na pomoc za půl hodiny, ve tři ráno přiletěl i vrtulník. Společnými silami se záchranářům podařilo dostat do bezpečí 138 přeživších ze všech 989 lidí, kteří se na palubě Estonie nacházeli. Jeden ze zachráněných zemřel později v nemocnici. Během následujících dní a měsíců vyprostili záchranáři z moře a záchranných člunů jen 93 mrtvých těl. Ostatky 94. oběti se našly o 18 měsíců později, ostatní oběti zůstaly pohřbené v 80 metrech pod hladinou jihozápadně od Finska.

Švédská vláda navrhla betonové zakonzervování vraku a státy, jejichž obyvatelé jsou mezi oběťmi, uzavřely smlouvu. Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Dánsko, Rusko a Británie prohlásily místo posledního odpočinku Estonie za nedotknutelné, nicméně zákaz se týká jen signatářských zemí. K vraku se tak později dostalo několik nezvaných hostů. Mezi nimi i dva Češi: Jindřich Böhm a Ivan Kovář. Böhm se k lodi potopil v roce 2000.

Video zobrazuje katastrofu lodi Estonia:

Teorií, které spekulují o příčině neštěstí čtrnáct let provozované Estonie, se objevil nespočet. Zazněly věci jako mezinárodní zločin, pašování drog či převoz plutonia. Na seznamu byla i msta tajných služeb, kterým se nelíbilo, že se v Estonii převážel z Pobaltí do Švédska vojenský materiál.

Poslední teorie se v roce 2004 ukázala jako nejpravděpodobnější, o rok později ji dokonce potvrdil soud. Na palubě Estonie se skutečně 15 a 9 dní před katastrofou vojenský materiál přepravoval. Údajně se jednalo o ruskou či někdejší sovětskou elektroniku z Pobaltí. Tyto transporty zamlčela švédsko-finsko-estonská komise, která tragédii vyšetřovala. Komise nejprve příčinu ustanovila jako konstrukční chybu a nedostatečnou údržbu.

Ztroskotaný trajekt Estonia převážel vojenské materiály

Ukázalo se mimo jiné, že se estonsko-švédská firma Estline, která loď vlastnila, pokusila utajit technické nedostatky v zajištění šedesátitunových odklápěcích vrat na přídi. Jako další komise obvinila posádku, jež podcenila vážnost situace. 

Závěrem bylo, že příčinou katastrofy byla voda, která vnikla do spodní paluby a loď překlopila.  V neprospěch této teorie svědčí i to, že někteří přeživší později vypověděli, že slyšeli výbuch.

Komise také neobjasnila, proč se loď potopila tak rychle. Otazníky k závěru vyjádřili i odborníci. „Trajekt nemůže jít ke dnu tak rychle jen proto, že se na autopalubu dostane voda,“ uvedl profesor Olle Rutgersson. 

Estonský parlament sestavil komisi, která se této otázce nově věnovala v roce 2006. Vyslechla 56 lidí a přiznání o mlžení faktů přišlo v Estonsku od bývalého šéfa komise Uno Laura. 

„Při našem prvním setkání popřel Laur znalosti komise o tom, že se měl na Estonii přepravovat vojenský materiál. Později však své stanovisko změnil a znalost přiznal,“ řekla místopředsedkyně komise Evelyn Seppová.

Nezapomenutá a nezapomenutelná Estonia

Dvacet let po potopení uctily památku 852 obětí Estonie stovky lidí v Estonsku a Švédsku šestihodinovým koncertem a rozžehly svíci za každou z obětí.

Jindřich Böhm, který se k lodi potopil v roce 2000, uvedl, že to co viděli, je vyděsilo. „V místech, kde jsou zámky, které držely vrata, jsme objevili stopy po explozi. Byly tam díry na místech, kde neměly být. Na lodi normálně není nic, co by mohlo vybuchnout, a tak nás to silně zarazilo. Odřízli jsme vzorky a dali jsme je do laboratoří. Čtyři z pěti laboratoří jednoznačně potvrdily, že se jedná o explozi zevnitř ven. To znamená, že ty zámky prostě někdo odstřelil,“ popsal potápěč pro Český rozhlas.

Přibližné místo, kde se Estonia potopila:

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Autoři: , ,
  • Nejčtenější

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Spolu prezidenta Emmanuela Macrona se 161...

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Spadlý strom v Praze zranil dva lidi. Bouřky v Česku komplikovaly dopravu

Silné bouřky, které v sobotu večer přecházely přes Česko, za sebou zanechaly mnoho škod, potíže v dopravě, ale také dva zraněné. V Praze-Braníku spadl strom na dva lidi, jeden z nich je vážně...

6. července 2024  11:58,  aktualizováno  22:56

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167 stanic v Česku, které měří alespoň 30 let. Nejvíce naměřili ve Strážnici, 36,1 stupně Celsia. Dorazily...

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Vraťte se domů! Barceloňané stříkali vodu na turisty, ti opouštěli restaurace

Zatímco turisté obědvali nebo se jinak občerstvovali v centru Barcelony, téměř tři tisíce místních skandovaly s transparenty, „ať se vrátí domů“. Na návštěvníky města jeho obyvatelé stříkali vodními...

8. července 2024  9:51

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Biden se znovu ostudně přeřekl. Prezident Putin, představil Zelenského

Joe Bidenovi se opět nepodařilo přesvědčit veřejnost, že je duševně schopen vykonávat funkci amerického prezidenta. Nejmocnější muž světa při závěrečném dni summitu NATO představil ukrajinského...

12. července 2024  6:35,  aktualizováno  11:22

Král David válčí proti Hamásu. Rozbitou izraelskou společnost spojuje hrdina z Gazy

Premium

Od zvláštního zpravodaje MF DNES v Izraeli Jen málo izraelských vojáků dokázalo na útok ze 7. října 2023 správně a rychle zareagovat. V některých kibucech čekali vyděšení lidé na pomoc dlouhé hodiny. Brigádní generál Dan Goldfus, velitel...

14. července 2024

Nejdřív vznikne mrak, pak ohnivá koule. Armáda si na testy pořídila novou zbraň

Premium

K českým vojákům míří nová zbraň. Rozhodli se otestovat termobarické granáty. Mají výrazně vyšší ničivý účinek, používají je armády po celém světě. Osvědčily se i na Ukrajině. Výhodou je, že mají...

14. července 2024

Rozjívená dvojčata rozbila šeď komunismu. Po letech jsme je vyfotili znovu

Byla jako šídlo. Dagmar Hochová byla temperamentní dynamo a její fotky se zcela vymykaly dobové produkci. Ta nejznámější vznikla na sklonku 50. let na Vyšehradském železničním mostě. Zubící se...

14. července 2024

Zaplavená dálnice, evakuovaný tábor. Hasiči měli pernou noc kvůli bouřkám

Bouřky se silným deštěm během páteční noci značně zaměstnaly hasiče. Po celé zemi si připsali na 1200 výjezdů, nejvíce na Vysočině a v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Nejčastěji odklízeli spadlé...

13. července 2024  7:12,  aktualizováno  21:20

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Lela Vémola je na starých fotkách k nepoznání. Takto vypadala před plastikami

Kamarádka Lely Ceterové, Petra Batthyányová sdílela na sociálních sítích osmnáct let starou fotografii, na které je se...

Třískovi jsem šest let platil letenky a hotel, vzpomíná Jan Hrušínský

Premium Táta Rudolf ho uměl pochválit, ale také pokárat. Jednou v šatně mu například vmetl, že mu celé představení zkazil svojí...

Zemřel dětský kamarád mimozemšťana Alfa. Herec usnul v rozpáleném autě

Zemřel herec Benji Gregory. Televizním divákům je známý jako Brian z populárního sitcomu 90. let Alf. Gregorymu bylo 46...

Jeden z nejhorších filmů vůbec slušně vydělává i po 30 letech od natočení

První filmová adaptace kultovní bojovky Street Fighter z roku 1994 se umísťuje v žebříčcích nejhorších snímků všech...

Oběti žrali vepři. Hororové zlo páchal sériový vrah ve svém Prasečím paláci

Injekce, motorové pily, sexuální orgie, motorkáři. A hladoví vepři. Scény, při nichž vyhasínaly životy vancouverských...