Části mozku nebo dokonce mozek celý asi vyměňovat nebudeme. Bylo by to obtížné a těžko bychom hledali vhodné dárce. Výhodnější bude, abychom si v tkáňových kulturách pěstovali nervové buňky pro účel, který právě potřebujeme. Pak nehrozí, že by se vlastnosti pacienta změnily. Tak zněla první odpověď profesorky Evy Sykové, která vede Ústav neurověd 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a také Centrum pro buněčnou terapii a tkáňové náhrady, v úterním rozhovoru na internetovém magazínu iDNES u příležitosti Týdne mozku. Z 51 dotazů čtenářů, z nichž někteří používali internetové přezdívky, byly mnohé velmi osobní. Otiskujeme některé, jež měly obecnější charakter.
Jerry: Pamatujete na film Pane, vy jste vdova? Tam taky transplantovali mozky. Myslíte, že to bude fungovat podobně?
V době natáčení tohoto filmu byly představy velmi primitivní. Našeho cíle, kterým je léčba mozkových onemocnění, vrozených vad a poúrazových stavů, můžeme dosáhnout jednodušeji, například transplantováním nervových buněk.
V. Šmídová a Zvědavec: Je již větší naděje na vyléčení roztroušené sklerózy?
Ano, ta je právě jednou z chorob, které snad bude možné léčit transplantací buněk. Zde se jedná o poruchu tvorby myelinu, který obaluje nervová vlákna a jejž vytvářejí specializované buňky, jež lze vypěstovat z kmenových buněk a transplantovat. Pokusy na zvířatech jsou slibné a myslím, že transplantace u člověka bude brzy možná. Léčba této choroby se v posledních letech výrazně zlepšila. Podařilo se vytvořit nové léky, které potlačují autoimunitní reakci organismu pacienta vedoucí k rozpadu myelinu.
Standa: Za jak dlouho bude možné tyto léčebné metody zavést do praxe? Domníváte se, že bude možno využít objevu i pro léčení poúrazových stavů páteře, kdy je přerušena nebo poškozena mícha?
Nerada bych vzbuzovala příliš velké naděje. Může to být za pět, ale i za deset let. V tomto horizontu určitě k nějakému pokroku dojde.
Slávek: Může člověk při poškození mozku trvale ztratit některé vzpomínky? Anebo i po některých lécích? Existuje způsob, jak vyvolat staré příjemné vzpomínky?
Takové ztráty vzpomínek jsou běžné. Způsob, jak některé vzpomínky vyvolat, asi neexistuje. Dá se však částečně zlepšit některá ztráta paměti a zabránit dalšímu zapomínání.
Johana: Mohu já sama u sebe podpořit růst nových mozkových buněk?
Výzkum v posledních letech ukazuje, že jak duševní činnost (čtení, psaní, učení se novým jazykům, luštění křížovek), tak fyzická aktivita (cvičení, pohyb všeho druhu) výrazně zvyšují tvorbu nových neuronů. To platí u dětí, ale i v dospělosti a ve stáří především. Důležitá je úloha hormonů (dostatek estrogenů) a může to být i dieta bohatá na vitaminy a antioxidanty.
Jerry: Pamatujete na film Pane, vy jste vdova? Tam taky transplantovali mozky. Myslíte, že to bude fungovat podobně?
V době natáčení tohoto filmu byly představy velmi primitivní. Našeho cíle, kterým je léčba mozkových onemocnění, vrozených vad a poúrazových stavů, můžeme dosáhnout jednodušeji, například transplantováním nervových buněk.
V. Šmídová a Zvědavec: Je již větší naděje na vyléčení roztroušené sklerózy?
Ano, ta je právě jednou z chorob, které snad bude možné léčit transplantací buněk. Zde se jedná o poruchu tvorby myelinu, který obaluje nervová vlákna a jejž vytvářejí specializované buňky, jež lze vypěstovat z kmenových buněk a transplantovat. Pokusy na zvířatech jsou slibné a myslím, že transplantace u člověka bude brzy možná. Léčba této choroby se v posledních letech výrazně zlepšila. Podařilo se vytvořit nové léky, které potlačují autoimunitní reakci organismu pacienta vedoucí k rozpadu myelinu.
Standa: Za jak dlouho bude možné tyto léčebné metody zavést do praxe? Domníváte se, že bude možno využít objevu i pro léčení poúrazových stavů páteře, kdy je přerušena nebo poškozena mícha?
Nerada bych vzbuzovala příliš velké naděje. Může to být za pět, ale i za deset let. V tomto horizontu určitě k nějakému pokroku dojde.
Slávek: Může člověk při poškození mozku trvale ztratit některé vzpomínky? Anebo i po některých lécích? Existuje způsob, jak vyvolat staré příjemné vzpomínky?
Takové ztráty vzpomínek jsou běžné. Způsob, jak některé vzpomínky vyvolat, asi neexistuje. Dá se však částečně zlepšit některá ztráta paměti a zabránit dalšímu zapomínání.
Johana: Mohu já sama u sebe podpořit růst nových mozkových buněk?
Výzkum v posledních letech ukazuje, že jak duševní činnost (čtení, psaní, učení se novým jazykům, luštění křížovek), tak fyzická aktivita (cvičení, pohyb všeho druhu) výrazně zvyšují tvorbu nových neuronů. To platí u dětí, ale i v dospělosti a ve stáří především. Důležitá je úloha hormonů (dostatek estrogenů) a může to být i dieta bohatá na vitaminy a antioxidanty.
