Premiér Boris Johnson chce 11. května představit návrh zákona proti nepřátelským státům. Jeho součástí bude i požadavek, podle něhož se všichni, kteří pracují v Británii jménem zahraničních vlád, budou muset registrovat. Pokud to neudělají, budou stíháni za spáchání trestného činu.
Registr zahraničních „agentů“ podle listu The Times vychází ze systému USA, které od lidí pracujících jménem cizích vlád, úředníků či politických stran vyžadují povinnou registraci u svého ministerstva spravedlnosti. Tito lidé rovněž musí americkou vládu pravidelně informovat o své činnosti.
Tato registrace se vztahuje na každého, kdo zastupuje zájmy cizí země, včetně lobbistů, konzultantů či pracovníků v oblasti public relations.
Britští zpravodajci po podobném registru volají už několik let. Upozorňují totiž na skutečnost, že podle aktuálních zákonů mohou zahraniční špioni jednat beztrestně za předpokladu, že nebudou přistiženi při získávání státních tajemství Británie. Mají tak poměrně volné pole působnosti.
„Dnes není v žádném smyslu přestupkem být tajným agentem ruských zpravodajských služeb v Británii. Být s někým potají v kontaktu a usilovat o setkání je podle zákona v pořádku. Proviníte se, jen pokud získáte tajemství a předáte ho dál,“ uvedl někdejší šéf MI5 Andrew Parker.
S Ruskem musíme jednat drsně, jako oni s námi, říká britský poslanec |
Johnson se netají tím, že cílem nového zákona je vzdorovat především Rusku a Číně. Británie v minulém týdnu odsoudila Rusko za vměšování do prezidentských voleb v USA a další „zhoubné jednání“. Ministr zahraničí Dominic Raab obvinil Moskvu z podkopávání západní demokracie.
Napětí mezi Británií a Ruskem podpořilo odhalení Česka, že se příslušníci ruské GRU zapojili do výbuchu munice ve Vrběticích z roku 2014. „Češi ukázali, kam je Rusko ochotné zajít ve snahách provádět škodlivé operace v Evropě. Češi mají naši podporu,“ řekl Raab. Ambasador Ruska v Británii Andrej Kelin v pondělí řekl, že se s ním Raab nesetkal už více než rok.
Úprav se dočká i zákon o státních tajemstvích
Britští ministři pracují také na aktualizaci zákona o státních tajemstvích, jehož některé části pochází z roku 1911. Novela má umožnit použití zákona proti těm, kteří se snaží podkopat blaho Británie ze zahraničí, včetně hackerů pracujících pro nepřátelské země.
Momentálně se zákon v tomto ohledu vztahuje pouze na britské občany, kteří jsou v cizině. „Chceme rozšířit trestnost tam, kde se špionáž provádí na dálku útokem na počítačové servery, počítače nebo jiná elektronická zařízení umístěná v Británii,“ uvedla koncem loňského roku vláda.
Změna „archaického zákona“ je podle ministrů nutná. Aktuálně je například nezákonné ukrást „jakýkoliv náčrt, plán, model nebo poznámku, která může být přímo i nepřímo užitečná pro nepřítele“.
Vláda to chce změnit na „dokument, informaci nebo cokoli jiného“ a termín nepřítel vymění za „cizí mocnost“. Chce tak pokrýt širší záškodnickou aktivitu. Ministři rovněž chtějí zvýšit maximální trest. Za většinu provinění proti zákonů nyní pachatelům hrozí dvě léta za mřížemi.
„Současná legislativa je plná mezer. Některé z nejškodlivějších aktivit, kterým musíme čelit, nelze v současné době řešit prostřednictvím trestních soudů,“ uvedl šéf MI5 Ken McCallum. „To není správné,“ dodal.
Vrbětice mohly být pravý důvod Hamáčkovy cesty do Ruska, míní expert |
Legislativu týkající se zahraničního vlivu koncem roku změnilo také Rusko, které tímto krokem vyvolalo mezinárodní kritiku. Mimo jiné úřadům udělilo pravomoc označovat jednotlivce za „zahraniční agenty“ a potrestat je až pětiletým vězením, pokud nebudou správně informovat o své činnosti.
Rusko v roce 2012 přijalo zákon, který úřadům umožnil označit jako „zahraničního agenta“ nevládní organizace, které jsou financované ze zahraničí a které se zabývají politickou činností. Od těch dob novely rozšířily uplatňování zákona i na média.
„Zahraniční agenti“ podléhají častější a přísnější byrokratické kontrole a veškerá vyjádření určená veřejnosti musí doplňovat nálepkou, která má v Rusku od sovětských dob velmi hanlivý zvuk. Někteří ochránci lidských práv se obávají, že zákon má sloužit k zastrašování a umlčování kritiků.
25. srpna 2020 |
