Obchod s drogami každý rok způsobuje škody na přírodních a kulturních zdrojích ve výši 215 milionů dolarů, tvrdí jedna ze tří studí zveřejněných na konferenci pořádané vládou Kostariky.
„To je více než dvojnásobek konzervačního rozpočtu, který regionální vláda přiděluje do pralesních oblastí,“ uvedl Aguilar-Gonzalez, ředitel neziskové organizace Fundacion Neotropica, který stojí za jednou ze studií.
Fotogalerie |
Odborníci poukazují, že paradoxně americká válka proti drogám přispívá k šíření globálního oteplování. Drogoví překupníci se před policií skrývají v chráněných pralesích, které svými aktivitami ničí.
Pálí a kácejí stromy, nejen aby vytvořili úkryty, ale i lepší cesty pro obchod s drogami. Často perou špinavé peníze přes umělé i skutečné identity farmářů a dřevorubců, tj. povolání, které jsou nejčastěji odpovědné za ubývání lesů. Pokud se proti nim postaví místní strážci parků, zabijí je.
„Odlesňování kvůli obchodu s drogami nyní postihuje velké tropické lesy v Guatemale, Hondurasu a Nikaraguji a začíná postihovat i Kostariku,“ uvedla Jennifer A. Devineová, docentka geografie z Texas State University a jedna ze spoluautorek studií.
12. října 2019 |
Server The Verge podotýká, že aktivity překupníků drog mají kromě regionálních i světové důsledky. Ničením lesů se do ovzduší dostává oxid uhličitý, hlavní látka odpovědná za globální oteplování. Více než 20 % světových emisí oxidu uhličitého jsou jen ze samotného odlesňování.
Studie upozorňují, že jak svými násilnostmi, tak ničením životně důležité půdy vyhání obchodníci s drogami z oblasti místní obyvatele. Podílí se tak na migrační krizi, která zachvátila oblast a poslala tisíce lidí k hranicím Mexika s USA.
Podle expertů je podpora lokálních komunit tím nejlepším způsobem, jak ochránit cenné lesy. „Je tu široký konsensus, že práva domorodých obyvatel a lesních komunit jsou zásadní pro záchranu pralesů a boj s klimatickými změnami,“ uvedl ekonom Andrew Davis, ředitel Programu územní a lesní správy z PRISMA Foundation.
Zatímco vlády států Střední Ameriky se zavázaly k Pařížské dohodě a k snižování emisí oxidu uhličitého ve vzduchu, mají selhávat v zapojení lokálních komunit do těchto plánů. „Náš výzkum ukazuje, že vlády v regionu ignorují řešení, které by jim pomohlo snížit emise oxidu uhličitého, ochránit region od pohromy obchodu s drogami a podpořit udržitelný rozvoj,“ poukázal Davis.
Odlesňování amazonského pralesa
Poznatky studií korespondují se zářijovou zprávou organizace Humans Right Watch, podle které jsou za odlesňováním amazonského deštného pralesa brazilské kriminální gangy. Ty se angažují v nelegálním kácení stromů a likvidují všechny, kdo se pokouší prales chránit.
Za vlády současného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara míra odlesňování výrazně vzrostla. V červnu to bylo o 88 procent více než v předcházejícím měsíci.
Podle ochránců životního prostředí může Bolsonaro svou ignorantskou politikou za rozsáhlé požáry v Amazonii. Brazilský prezident obvinění odmítá s tím, že požáry mají mít na svědomí ekologičtí aktivisté, kteří jej chtějí cíleně poškodit.
23. září 2019 |
