Svoboda a právo na sebeurčení vlastního života, to byly hlavní důvody lidí, kteří se ve středu v centru Berlína sešli. Protestů se zúčastnila různá názorová hnutí od levice po pravici, radikálové, zastánci spikleneckých teorií nebo rodiče odmítající očkování pro své děti.
„Chceme jen svobodu, vláda nemá právo za nás rozhodovat,“ řekla jedna z demonstrujících žen. Za pravdu jí dala její kamarádka, stojící vedle. Přes pestrost světonázorů se ale demonstranti shodovali v tom, že stát by podle nich neměl nijak omezovat jejich osobní životy, a to ani během nynější pandemie nemoci covid-19.
Nelíbí se jim, že součástí úpravy zákona o infekčních chorobách jsou mimo jiné dodržování odstupu, nošení roušek, nucené uzavírky obchodů, omezení kontaktů v soukromí i na veřejnosti, zákazy cestování, ubytování v hotelích či penzionech i zákazy volnočasových aktivit. Novela ve středu prošla parlamentem, podepsat ji musí už jen prezident.
„Nařídí nám očkování a zakážou nám cokoli, co budou chtít,“ uvedl další z demonstrantů. Opakovaná prohlášení kancléřky Angely Merkelové a dalších členů vlády včetně ministra zdravotnictví Jense Spahna, že vakcinace bude výhradně dobrovolná, považuje za lest, jak společnost udržet v klidu.
„Nepřipomíná to rok 1933?“ položil si otázku s poukazem na zmocňovací zákon, který k neomezené moci přivedl nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Část kritiků totiž novelu považuje za obdobu zákona z 30. let, díky kterému se Hitler mohl chopit moci.
Protest začal jako poklidný. Jedním z důvodů eskalace napětí byl požadavek, aby protestující dodržovali karanténní opatření včetně nošení roušek. Policie opakovaně varovala, že akce rozpustí, pokud hygienická nařízení lidé neuposlechnou.
Policie pořadatele opakovaně vyzývala, aby zajistili pořádek. Když se tak nestalo, přikročila k rozehnání davu. Mezitím také oznámila, že jeden z pořadatelů protest sám prohlásil za ukončený.
Kvůli neochotě účastníků místo opustit nasadila policie vodní děla. Proti davu následně nastoupily pořádkové jednotky, které začaly účastníky vytlačovat směrem od budovy Reichstagu k Braniborské bráně. Jejich postup se ale střetl s odporem lidí, kteří místo odmítali opustit i přes nasazení vodních děl.
Policie, která používá i pepřový sprej, tak postoupila jen o pár desítek metrů. Demonstranti jsou podle policie také vybaveni pepřovým sprejem a kamením a dělobuchy, po policistech hází i lahve.
V Německu karanténa zastavila růst nakažených. Není vyhráno, míní Merkelová |
Policejní kordon se pokusil jeden z demonstrantů prorazit klavírem, na který se předtím na demonstraci hrálo. To se mu ale nepodařilo a policisté útočníka zadrželi. Ještě před vyhrocením situace policie oznámila, že několik lidí zadržela, zejména kvůli sporům o nošení roušek. Nyní počet zadržených vzrostl na 365.
Při potyčkách byli těžce zraněni i tři policisté a museli být převezeni do nemocnice. Podle policejní mluvčí protestující jednoho z mužů zákona kopali do hlavy, dalšímu vykloubili rameno a jedna policistka utrpěla zlomeninu ruky. Zadržené osoby jsou vyšetřovány kvůli urážkám policistů, ohrožení zdraví, ublížení na zdraví nebo rušení veřejného pořádku.
V Berlíně je ve středu v pohotovosti 2 200 policistů, část z nich povolali i z jiných spolkových zemí. Vedle policejních cisteren s vodními děly mají na místě pořádkové síly k dispozici i obrněný policejní transportér. Situaci ze vzduchu monitoruje policejní vrtulník.
Demonstrace se měly původně konat před budovou Reichstagu, ve které sídlí Spolkový sněm. Ministerstvo vnitra zde ale z obav před násilnostmi a možného útoku na budovu parlamentu, kde poslanci novelu posuzovali, pořádání protestů zakázalo. Vstup do vládní čtvrti, kde jsou budovy parlamentu a sídlo kancléřky Angely Merkelové, byl veřejnosti zapovězen.
Většina společnosti přijala současná karanténní opatření jako nutné zlo, se kterým se je třeba na čas smířit, což kritizoval i jeden z řečníků. „My, co jsme dnes tady, o ohrožení osobních práv víme. Neví to ale ti, kteří zůstali doma. Tady jsme zbyteční, musíme do ulic a musíme být hlasití,“ prohlásil za nadšeného potlesku přihlížejících.
O tom, že vláda lidem upírá základní práva, byla přesvědčena i řečnice, která se představila jako matka tří dětí. Uvedla, že nemůže chodit do práce, neboť se musí starat o děti, které nesmí do školy, protože škola neuznává lékařské potvrzení, které je osvobozuje od nošení roušek.
Tato potvrzení řešila i policie dohlížející na demonstrace. Uvedla, že několik předložených potvrzení neuvádělo zdravotní důvod, případně vykazovalo známky padělání. A právě na podivné okolnosti atestů upozorňují i školy, které je odmítají uznávat. Jako příklad ředitelé škol uvádí třeba situaci, kdy potvrzení nevydal praktický lékař dětí, ale doktor z 200 kilometrů vzdálené obce.
Součástí novely je i omezení nároku na odškodné
Reformu ve středu podpořilo 415 poslanců, proti jich bylo 236 a osm se hlasování zdrželo, oznámil výsledek hlasování předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. O několik desítek minut připojila k novele svůj souhlas i Spolková rada. Tato parlamentní komora, která zastupuje přímo jednotlivé spolkové země, kvůli tomu svolala mimořádné zasedání.
Očekává se, že právní předpis ještě ve středj podepíše prezident Frank-Walter Steinmeier. Stávající podoba zákona podle těch, kteří novinku podporují, nepočítá s pandemií současného rozsahu, proto má novela zajistit lepší právní rámec pro současná protikoronavirová omezení.
Opatření zmíněná v novém paragrafu novely už Německo v době nynější pandemie nemoci covid-19 používá. Smyslem úpravy je tak podle vlády tato omezení jen výslovně zahrnout do zákona, aby jejich používání mělo jasnou právní oporu.
Novela rovněž uvádí, že podobné restrikce práv občanů musí být omezeny na čtyři týdny. Prodloužení bude možné jen tehdy, pokud k tomu budou pádné důvody.Součástí úpravy je také omezení nároku na odškodné. Na něj nebudou mít nárok ti, kteří budou muset do povinné karantény po návratu ze zahraniční rizikové oblasti, ačkoli cestu mohli odložit. Vláda rovněž může podle novely určit, že i lidé bez pojištění mají nárok na očkování či test.
Schvalování předcházela ostrá debata. Šéf poslanců opoziční Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland novelu označil za největší porušení ústavních práv v historii spolkové republiky. Zastal se také demonstrantů. „Tito lidé hájí svá ústavní práva, proto není důvod, aby je sledovala tajná služba,“ uvedl. Bezpečnostní složky předem varovaly, že demonstrace chtějí zneužít i radikálové a že hrozí i útok na parlament.
Místopředsedkyně parlamentní frakce sociálních demokratů SPD Bärbel Basová odmítla, že by novela posilovala pravomoci spolkové vlády na úkor zemských vlád. „Ve skutečnosti je to naopak,“ tvrdila.
Vysvětlila, že smyslem novely je vytvoření právního rámce pro nezbytná ochranná opatření, která byla dosud v zákoně formulována jen obecně. Díky novele tak podle Basové zemské vlády a německé úřady naleznou jasný přehled, jak postupovat.
Šéf frakce svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner ale míní, že novela spíše než návody dává vládě volnou ruku. V úpravě mu chybí jasná definice, kdy a za jakých infekčních okolností je možné omezit svobody lidí.
