"Několikrát jsme údaje prověřili; procenta jsou vyjádřením obrovské podpory a hovoří o nepopiratelném vítězství prezidenta Alexandra Lukašenka," prohlásila šéfka volební komise Lidija Jermošinová.
OSCE: Volby nebyly férové
Mezinárodní pozorovatelé však tvrdí, že volby nebyly regulérní a svobodné. Zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Hrair Balian řekl agentuře Reuters, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly demokratické.
"Nemohu je označit za férové a svobodné," řekl Balian, jehož tým dohlížel na průběh voleb.
"Jde především o ovzduší předvolebního boje, samotný volební den byl v pořádku," dodal zástupce OSCE. Organizace během dne uspořádá tiskovou konferenci, na které uveřejní další podrobnosti.
Lukašenko: Bylo to elegantní vítězství Výsledky byly zfalšovány, tvrdí poražený kandidát Podle komise získal Lukašenkův hlavní soupeř Uladzimer Hančaryk jen 15,39 procenta a další kandidát, ultranacionalista Sjarhej Hajdukevič pouze 2,5 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 82,5 procenta zaregistrovaných voličů. Hančaryk už v neděli večer prohlásil, že výsledky byly zfalšovány. Tvrdil, že Lukašenko dostal 46,7 a on sám 40,8 procenta hlasů, a s odvoláním na to žádal uspořádání druhého kola voleb.
Již v neděli večer Alexandr Lukašenko ohlásil své vítězství v prezidentských volbách. Po sečtení poloviny hlasů získal na svou stranu údajně plných 80 procent voličů.
"Bylo to elegantní vítězství," komentoval svůj výkon sedmačtyřicetiletý politik, který stojí v čele Běloruska od roku 1994.
Opozice výsledky neuznává
Prezidentův hlavní opoziční rival Uladzimer Hančaryk již varoval, že opozice výsledky neuzná.
Volby, které se konaly v neděli, se vyznačovaly velkou účastí voličů. Předsedkyně volební komise Lidia Jermošinová oznámila, že do 10 hodin místního času, tedy dvě hodiny po zahájení voleb, odevzdalo hlasy již 28,2 procenta voličů. Při loňských parlamentních volbách za stejnou dobu odhlasovalo 15 procent voličů.
Volby jsou podezřelé
Takový nárůst je možný díky institutu předčasného hlasování. Běloruské zákony to umožňují, ale opozice a západní pozorovatelé upozorňují, že tento postup umožňuje případné manipulace a zfalšování výsledků. Předčasné volby se konaly již od úterý a bez jakéhokoli zdůvodňování v nich mohl hlasovat kterýkoli volič.
Hlavní Lukašenkův protikandidát Hančaryk znovu vyjádřil podezření, že režim chystá volební podvod, a varoval, že opozice je odhodlána výsledky neuznat.
"Jestliže podvody budou rozsáhlé, výsledky neuznáme. Budeme všemi prostředky protestovat. Obrátíme se na veřejné mínění a na mezinárodní organizace.
Národ nesmí být klamán," řekl novinářům poté, co odhlasoval ve svém volebním středisku v hlavním městě Minsku.
Protesty opozice? To není problém, řekl Lukašenko
Lukašenko však vzápětí dal najevo, že si nedělá žádnou hlavu z varování, že by opozice a zahraničí nemusely volby uznat. "Naše volby nepotřebují ničí uznání. V zákonech nestojí nic o jejich uznání Západem," prohlásil, když vhazoval svůj hlasovací lístek do jedné z uren v Minsku.
Na obvinění z podvodů zareagoval svou neprůstřelnou logikou: "To je nepodložené. Jak můžete nějakého člověka obvinit z něčeho, co neudělal. Já ani nevím, co v těch urnách je." V blízkosti amerického velvyslanectví v běloruském hlavním městě Minsku došlo k výbuchu. Podle policie zničila slabá exploze lavičku, žádné další škody ani zranění nezpůsobila.
Podle policie způsobilo výbuch malé zařízení na lavičce v dřevěném přístřešku za americkým informačním centrem, které sousedí s americkou ambasádou. Dřevěná budka se nacházela na pozemku hřiště mateřské školy.
|
Profil Alexandera Lukašenka |
|
Současný běloruský prezident Alexandr Lukašenko je považován za posledního diktátora v Evropě. Lukašenko soustředil od roku 1994, kdy byl poprvé zvolen prezidentem, ve svých rukách veškerou moc, tvrdě potírá jakoukoli opozici a potlačuje svobodu tisku i slova. Inklinuje k sovětským ekonomickým praktikám, platy jsou nízké a mnoho obchodů je prázdných. Mezi obyvateli je však populární vzhledem k mnoha dotacím do sociální sféry, které udržují určitou stabilitu. Ve svém předvolebním prohlášení přislíbil Lukašenko zvýšit průměrný plat na asi 250 dolarů měsíčně během následujících pěti let, zavést počítače a internet do všech škol a odstranit bariéry soukromého obchodu. Chce též zvýšit životní styl na úroveň ekonomicky vyspělých evropských států postupným rozvojem založeným na politické a ekonomické stabilitě. V zahraniční politice se chce Lukašenko zaměřit na vztahy s ostatními republikami bývalého Sovětského svazu. Lukašenkův politický vzestup V době prezidentské kampaně v roce 1994 získal oblibu díky neustálému úzkému kontaktu s voliči. Prosazoval zejména sbližování s Ruskem, státem řízenou ekonomiku a boj proti zločinnosti a korupci. Po svém nástupu do prezidentského úřadu okamžitě obrátil směřování země od Západu k Rusku. Koncem roku 1996 si dal referendem schválit prodloužení mandátu do roku 2001 a výrazné posílení pravomocí, čímž získal téměř absolutní moc nad zemí. Jako hlava státu může rozpustit parlament, jmenovat vládu a vydávat například prezidentské dekrety, které mají sílu zákona. Mnoho západních vlád obviňuje Lukašenka z porušování lidských práv, neochoty provádět hospodářské reformy a potlačování opozice. Členové opozice jsou často vězněni, někteří dokonce beze stopy zmizeli. Životopis běloruského prezidenta Přesto se mu podařilo dostat se na Mogilevskou univerzitu a vystudovat historii s ekonomií. Již od svých 20 let působil v Komsomolu, mládežnické organizaci komunistické strany. Lukašenko, který je znám jako fanatický milovník hokeje, je ženatý a má dva syny. Jeho manželka Galina se údajně odmítla se svým mužem přestěhovat do Minsku a stará se v rodné vsi o krávy. |
 Běloruský prezident Alexandr Lukašenko odevzdal 9. září v Minsku svůj hlas v prezidentských volbách. |
