Šéf německé diplomacie Heiko Maas novinářům řekl, že postup běloruských bezpečnostních složek je nepřijatelný a žádá si jasnou reakci.
„Naším cílem je uvalit sankční režim na konkrétní osoby, o nichž je známo, že měly podíl na zločinech proti pokojným demonstrantům,“ řekl Maas. Podle něj mají být potrestáni i ti, u nichž se prokáže cílená snaha falšovat volební výsledky.
Volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani demokratické. Zákroky represivních složek jsou nepřijatelné. Nemůžeme před tím zavírat oči, proto jsme se dnes s kolegy v dohodli, že vznikne seznam lidí, kteří jsou za to zodpovědní. Na ně pak budou cílit sankce #FAC #Belarusprotests https://t.co/wLqS4VuSv3
— Tomáš Petříček (@TPetricek) August 14, 2020
„Rada jednoznačně odsoudila násilí proti běloruské veřejnosti, shodla se na zahájení přípravy sankčních opatření,“ uvedl český ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Největší podpora pro uvalení sankcí zazněla od šéfů diplomacií Německa, Švédska a Rakouska, ale i od ministrů z Polska, Dánska a Česka. Ti však také vyzvali k tomu, aby se unie podílela na zprostředkování dialogu mezi prezidentem Alexandrem Lukašenkem a opozicí, napsal Reuters.
V táboře zemí, které jsou k sankcím skeptické, je nejsilnější hlas Maďarska. Budapešť však podle diplomatů nakonec nejspíš ruku pro potrestání běloruských představitelů zvedne, pokud seznam dotčených osob nebude příliš obsáhlý. K uvalení sankcí je potřeba jednomyslná shoda všech 27 států.
Na poměry v Bělorusku reaguje EU různými sankcemi a omezeními již od druhé poloviny 90. let. Unie už v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na tehdejším zmizení Lukašenkových odpůrců.
V roce 2006 EU společně s USA zakázaly Lukašenkovi a jeho spolupracovníkům cestovat na Západ. Unie také zmrazila aktiva běloruského vůdce 36 dalších představitelů jeho režimu, která měli v EU.
Seznam politiků později Unie ještě několikrát pozměnila. Většinu postihů však EU zrušila před čtyřmi lety, kdy běloruský vládce propustil na svobodu skupinu politických vězňů. V platnosti zůstaly sankce vůči čtyřem konkrétním osobám, které se před lety podílely na zmizení aktivistů nepohodlných režimu, a zbrojní embargo, jež EU letos v únoru prodloužila o další rok.
