Běloruská jaderná elektrárna umístěná nedaleko města Astravec (11. listopadu...

Běloruská jaderná elektrárna umístěná nedaleko města Astravec (11. listopadu 2019) | foto: Profimedia.cz

Incident v Lukašenkově jaderné elektrárně. Selhal nouzový chladicí systém

  • 462
Běloruská jaderná elektrárna Astravec se potýká s dalšími problémy. Podle běloruské ekologické skupiny Ecohome došlo k poškození chladicího systému prvního reaktoru. Litva, která se dlouhodobě obává katastrofického scénáře výbuchu zařízení, už vyzvala běloruské úřady, ať se k záležitosti vyjádří.

„Na konci hydrotestování došlo k závažné mimořádné události. V důsledku neotevřeného ventilu byla při odčerpávání (chladicí kapaliny) na konci testů poškozena nádrž nouzového chladicího systému prvního reaktoru,“ uvedla Ecohome ve svém prohlášení 30. listopadu.

Nádrž se pravděpodobně zhroutila do sebe a vyžaduje výměnu. „Ale protože výměna by byla připuštěním nehody, pokusí se (nádrž) místo toho opravit,“ podotýká nezisková organizace. „Máme tedy ‚horký’ reaktor s abnormálně fungujícím (a to v nejlepším případě) záložním chladicím systémem.“

Skupina o problémech v elektrárně začala dostávat zprávy od několika na sobě nezávislých zdrojů už v září, informace proudily i v říjnu. Aktivisté oslovili úřady, ty tvrdily, že k žádným incidentům nedošlo.

Elektrárna se nachází blízko města Astravec, necelých 50 kilometrů od hlavního města Litvy Vilniusu. Litvu jaderná elektrárna velmi znervózňuje, obává se, že Bělorusové dostatečně nedodržují bezpečnostní a ekologické standardy a že by tedy mohlo dojít k „druhému Černobylu“.

Litva žádá informace o poruchách

Litevské ministerstvo energetiky uvedlo, že nemá žádné zprávy o incidentu. Úřady nezaznamenaly zvýšenou hladinu radiace.

Litevský státní inspektorát pro bezpečnost jaderné energie nicméně podle agentury Interfax vyzval běloruské ministerstvo pro nouzové situace, aby dodalo podrobné informace „o poruchách záložního chladicího systému reaktoru prvního bloku, stavu tohoto systému a dopadu možných poruch na zajištění bezpečnosti bloku během jeho spuštění“.

Běloruské ministerstvo energetiky tvrdí, že žádné otázky z litevské strany nedostalo. „Informace publikovaná některými internetovými médii o závažné mimořádné události spojené s nouzovým chlazením reaktoru 1. bloku Běloruské jaderné elektrárny neodpovídá skutečnosti,“ uvedla též mluvčí ministerstva Olga Kozlovičová. Podle ní probíhají v elektrárně „práce v běžném režimu a komplexní zkoušky při různých hodnotách výkonu“.

Strach z druhého Černobylu. V Bělorusku spouštějí elektrárnu od Rusů

Ministerstvo v listopadu informovalo, že v elektrárně bylo potřeba vyměnit elektrická měřicí zařízení a odstavit energetickou jednotku. Podle ministerstva byl důvodem výpadek elektrického zařízení italské výroby. Ministerstvo pro nouzové situace ujišťovalo, že neexistuje žádné nebezpečí pro jadernou bezpečnost.

Litevský provozovatel elektrické sítě Litgrid sdělil serveru LRT.lt, že registruje výkyvy energie na běloruské straně poměrně často kvůli tomu, jak stále dochází k testování provozu. Naposledy Litgrid zaznamenal výpadek energie 29. listopadu.

Ještě v úterý odpoledne elektrárna nedodávala elektřinu do rozvodné sítě. Společnost dodává, že běloruské orgány litevskou stranu o incidentech v elektrárně obvykle neinformují.

Jen tři dny po slavnostní otevření elektrárny běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem musel být zastaven provoz. Běloruský ministr energetiky oznámil, že se musí vyměnit neupřesněné vybavení, podle nezávislého portálu Tut.by v areálu explodovalo několik transformátorů.

Elektrárnu staví ruská státní korporace Rosatom a financovala ji Moskva prostřednictvím úvěru ve výši deset miliard dolarů (223,8 miliardy korun). Druhý reaktor o výkonu 1200 megawattů by měl Rosatom dodat v roce 2022. Část zařízení dodaly české firmy, mimo jiné armatury, čerpadla nebo potrubí.

11. listopadu 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video