„Zdá se to být tak všední, jako když se postaví metro. Je to ale historický okamžik – země se stává jadernou mocností,“ řekl Lukašenko při sobotním slavnostním spuštění nové elektrárny u hranic s Litvou. Už v pondělí se však výroba elektřiny musela zastavit.
Lukašenko zahájil provoz první jaderné elektrárny v zemi, chce ještě jednu |
Běloruský ministr energetiky podle Rádia Svobodná Evropa oznámil, že se musí vyměnit neupřesněné vybavení, než bude moct provoz pokračovat. Nezávislý portál Tut.by pak uvádí, že v areálu explodovalo několik transformátorů.
Situace je údajně pod kontrolou, nehody se obešly bez zranění a pracovníci elektrárny nezaznamenali žádné abnormality v hladinách radiace.
Elektrárnu postavila ruská státní firma Rosatom a financovala ji Moskva prostřednictvím úvěru deset miliard USD (223,8 miliardy korun). Areál má dva reaktory, každý o výkonu 1200 megawattů. Druhý reaktor by měl být připojen k síti v roce 2022. Část zařízení dodaly české firmy, mimo jiné armatury, čerpadla nebo potrubí.
Nová jaderná elektrárna se nachází blízko města Astravec, necelých 50 kilometrů od hlavního města Litvy Vilniusu. Vodu na chladicí reaktory navíc bere z řeky Neris, ze které Litevci berou pitnou vodu.
Pobaltská země okamžitě po spuštění elektrárny zastavila dovoz běloruské elektřiny. A v pondělí poslala do Minsku diplomatickou nótu, ve které žádá „oficiální a na faktech založené“ informace k ohlášeným nehodám. Běloruskou vládu také vyzvala, aby pro příště nejdříve zajistila bezpečnostní a ekologické standardy a splnění patřičných testů.
Stavba elektrárny rozděluje také Bělorusy, které těžce zasáhla černobylská jaderná katastrofa v roce 1986. Představitel běloruské opozice Andrej Sannikov napsal, že elektrárna je „geopolitickou zbraní“ pro Lukašenka a Kreml proti Evropské unii a „radioaktivním nebezpečím pro Bělorusko a Evropu“.
