Strany z vlámské i valonské části Belgie se podle agentury AP dohodly na plně funkční vládě, která se bude soustředit na boj s koronavirovou pandemií a její ekonomické dopady. Trvalo to 493 dní, šlo tak o druhé nejdelší sestavování vlády v belgické historii (rekordních 541 dnů se vyjednávalo v letech 2010-11).
Poslední kolo vyjednávání trvalo podle agentury AP téměř 24 hodin a členové budoucí vládní koalice se shodli na podobě příštího státního rozpočtu. Koalici budou tvořit liberálové, socialisté a zelení z obou jazykových částí Belgie a také vlámští křesťanští demokraté.
Hovoří se o ní jako o „Vivaldiho“ – jde o odkaz na koncert Čtvero ročních dob a barvy zúčastněných stran (modrá, zelená, oranžová, červená). Předtím byla ve hře takzvaná arizonská koalice, odkazující pro změnu na barvy na vlajce státu USA.
„Velké politické překážky jsou za námi a já jsem rád, že můžeme vytvořit program mezi sedmi partnery,“ řekl vyjednávač za vlámské křesťanské demokraty (CD&V) Servais Verherstraeten.
Belgii vedla po parlamentních volbách z 26. května 2019 přechodná vláda a od března menšinová vláda v čele s frankofonní liberálkou Sophií Wilmèsovou. Tu ve funkci nahradí čtyřiačtyřicetiletý vlámský liberál Alexander De Croo, syn známého politika Hermana De Croo. Nová vláda má být podle královského paláce jmenována ve čtvrtek.
Součástí nové koalice nejsou vlámští nacionalisté z Nové vlámské aliance (N-VA), kteří v posledních parlamentních volbách zvítězili se ziskem 16 procent hlasů a s nimiž se počítalo ve variantě „Arizona“, ani krajně pravicová strana Vlámský zájem (Vlaams Belang; VB), která získala 12 procent.
