Na „katastrofální“ stav belgických káznic a na selhávající snahy belgické vlády pomoci skřípajícímu vezeňskému systému v pátek upozornili přední soudci a právníci, kteří se sešli před bruselským Justičním palácem, největší soudní budovou na světě.
„Ostraha je příšerná, podmínky středověké. Vězni se dostanou ke všemu, co chtějí - iPhonům, drogám, čemukoli,“ potvrdil pro BBC bývalý vězeň Abourayan. Belgický konvertita k islámu strávil několik týdnů v notoricky známém vězení Forest nedaleko centra Bruselu kvůli podezření z napojení na terorismus.
Popisuje, že budovy vězení jsou zastaralé a pro stovky vysoce nebezpečných vězňů naprosto nevyhovující. Otřesné podmínky přiznává i ředitel Forestu Vincent Spronck. „Dvě křídla vězení nikdy neprošla rekonstrukcí, v celách není tekoucí voda. Kvůli problémům s kanalizací to tam zamořili švábi, krysy a myši.“
Vězni spí na zemi, kvůli nelidským podmínkám žalují stát
V prostoru pro 280 vězňů jich žije až 360. „Jen jednou za tři dny si mohou na půl hodiny zacvičit. Léky se nerozdávají efektivně a nejsou možné žádné rodinné návštěvy,“ dodává Spronck.
Podle zprávy Evropského výboru proti týrání mají mnozí vězni pro sebe méně než tři metry čtvereční a někteří spí na matraci nebo na zemi. Hned po Maďarsku je Belgie zemí s nejpřeplněnějšími věznicemi v Evropě.
Nefungující soudnictví navíc způsobuje, že lidé, kteří ve vazbě čekají na proces, jsou v cele mnohem déle než obvinění v jiných zemích. Ve forestském vězení se před dvěma týdny pokusili dva lidé o sebevraždu. V žaláři v Ittre ve valonské části Belgie zase jeden vězeň zabil svého spolubydlícího plastovým příborem.
Situace se nejspíš za tři týdny ještě zhorší. Dozorci totiž plánují stávku proti propouštění zaměstnanců a pracovním podmínkám. Ministr spravedlnosti Koen Geens kvůli stávce bachařů zvolil nečekané řešení a do věznic povolal armádu.
Aby toho nebylo málo, skupina jedenašedesáti vězňů z Ittre a Nivelle kvůli nelidskému zacházení žaluje ministerstvo spravedlnosti a požaduje 197 tisíc eur jako odškodné za prožitou újmu. Tvrdí, že jsou oběťmi dozorců.
Jejich právníci hrozí, že pokud stát nezaplatí, nechají zabavit majetek federální agentury SPF Justice, která spadá pod resort spravedlnosti. „I ministr by měl respektovat zákon,“ uvedla podle belgického serveru La Libre Belgique Marie Jadoulová, která spolu s dalšími čtyřmi právníky skupinu vězňů zastupuje.
I pařížští útočníci seděli v belgickém vězení
Muslimové tvoří 6 procent belgického obyvatelstva a 35 procent obyvatel místních věznic. A právě žaláře jsou často místem, kde se mladí vězni vyznávající islám radikalizují. „Přijdou tam jako zlodějíčci. Když se dostanou ven, chtějí jít do Sýrie a mají i potřebné kontakty,“ varuje Abourayan.
Mnozí z atentátníků, kteří loni 13. listopadu zaútočili v Paříži či před dvěma měsíci v Bruselu, prošli právě belgickým vězeňským systémem. Známou firmou byli třeba bratři Bakraouiové (více zde).
Abourayan popisuje, že vězni na sebe křičí z jedné cely do druhé a radí si, kde koupit zbraně a kdo jim může pomoci v kariéře džihádisty. „Zkoušel jsem si zacpat uši,“ líčí Abourayan, který se podle svých slov bál, že by ho mohli ostatní vězni do něčeho zatáhnout.
Podle prezidenta belgické Ligy pro lidská práva Alexise Deswaefe je situace ve věznicích naprosto mimo kontrolu. „Nejsou peníze na sociální, psychologické nebo náboženské poradenství. Je snadné vydat se na špatnou cestu, protože tam jiná alternativa ani není,“ říká Deswaef. Dokud se toto nezmění, vězni se podle něj budou radikalizovat dál.
Belgická vláda přislíbila stavbu nových vězeňských budov a návrat k počtu dozorců z roku 2014. Tvrdí také, že už proti bezpečnostní hrozbě, kterou přeplněné káznice představují, přijala jistá opatření. V dubnu například otevřela ve dvou vězeních nová speciální křídla pro nejradikálnější extremisty. Izolace tak má předejít „kontaminaci“ ostatních trestanců.
Kritici vězeňského systému včetně muslimských duchovních, kteří věznice navštěvují, s tím však nesouhlasí. „Kdo rozhodne, který vězeň je radikální a který umírněný? Toto opatření by mohlo posílit radikalizaci těch umírněných,“ míní jeden z imámů.
Následky teroristických útoků v Bruselu:
22. března 2016 |
