Vládnoucí junta chce „navrácením chodníků“ vylepšit obraz Thajska. Jenže obyvatelé metropole se na své pouliční prodejce spoléhají. Kupují od nich levné jídlo i potřeby do domácnosti. Turisté krom jídla oceňují trička, kabelky či DVD v přepočtu za pár korun.
Obraz přeplněných chodníků a proplétajících se lidí mezi stánky patří k Bagkoku stejně jako pohádkové pláže k jižní části jihovýchodoasijské země. Nicméně někteří Thajci si stěžují, jak je nakládáno s veřejným prostranstvím. Na Facebooku existuje skupina za práva chodců.
„Musíme navrátit většinu chodníků lidem,“ řekl agentuře AFP generální ředitel policie Vičaj Sangparpaj. Podle něj obchodníci kolonizovali kolem desítky hlavních silnic ve městě a nejenže blokují dopravu a pohyb lidí, ale také znečišťují životní prostředí.
Avšak většina prodejců bude moci přesunout své stánky do určených zón nebo prodávat mimo špičku. Mongkol Moradokpermpun prodávající instantní kávu je jeden ze tří tisíc prodejců na trhu Khlong Thom v historickém centru Bangkoku. Nyní se musí přesunout několik kilometrů mimo centrum.
Téměř šedesátiletý Mongkol prodával nápoje na stejném místě tři dekády a nyní se bojí, co bude s jeho podnikem. „Pokud nezmění názor, tisíce lidí tímto rozhodnutím budou trpět. Ohrozí to naše podnikání. Každá rodina bude mít problémy,“ tvrdí.
Do metropole míří chudí prodavači ze severovýchodu
Prodavačku nudlí Juttigan Jitčamovou ze čtvrti Silom zasáhlo nové nařízení možná mírněji, nesmí prodávat v době špičky, kdy ulicemi proudí davy. „Nebudu moci platit školné za své děti,“ přesto naříká třicetiletá žena.
Někteří prodejci věří, že nařízení nebude fungovat dlouho. „Kontrolor přijde a my se schováme. Když odejde, tak my vylezeme a budeme zas prodávat,“ tvrdí obchodník, který si nepřál být jmenován.
Thajská vláda doufá, že díky novému nařízení zatočí i s kriminalitou a korupci náchylnými úředníky. Minulý červenec byl obviněn armádní úředník, že vydíral obchodníky.
Podle úřadů je v Bangkoku zaregistrováno dvacet tisíc obchodníků, nicméně výzkum z roku 2000 ukázal, že v hlavním městě prodává na ulici na 400 tisíc lidí. Od té doby číslo pravděpodobně vzrostlo. Řada chudých obchodníků do metropole míří z chudého severovýchodu země.
„Bojím se efektu na chudé, kteří jsou závislí na pouličním prodeji. Chodníky nejsou jen pro pěší, ale také pro lidí, kteří zde vydělávají na své živobytí,“ myslí si socioložka Narumol Nirathronová z Thammasatovy univerzity. Podle ní se úřady měly spíše zaměřit na širší program na pomoc prodejcům.
