Syřanka Ajša v centru pro uprchlíky v Berlíně (5. července 2016)

Syřanka Ajša v centru pro uprchlíky v Berlíně (5. července 2016) | foto: AP

Tisíce Syřanů se v Německu dožadují azylu u soudu. Většinou uspějí

  • 469
Přibližně 17 tisíc běženců se od začátku roku obrátilo na soud. Většina z nich pochází ze Sýrie. Jako váleční uprchlíci se dožadují plnohodnotného azylu, nikoliv jen dočasné ochrany. Německé soudy jim v 90 procentech případů vyhoví.

Německá vláda postupně přehodnocuje svůj přístup k běžencům. Místo azylu totiž dostali jako váleční uprchlíci o stupeň nižší takzvanou dočasnou ochranu. To znamená, že mohou v zemi dočasně žít a pracovat, dokud konflikt v Sýrii nebo dalších zemích, odkud do Německa přišli, neskončí. Už sem ale nemůžou po dobu následujících dvou let dopravit své rodinné příslušníky.

Sedmnáct tisíc běženců, většinou Syřanů, se od začátku letošního roku obrátilo na německé soudy. Jen v srpnu jich bylo šest tisíc. Důvod? Úřady jim prý nepřidělily dostatečně vysoký status pro život v Německu.

Soudy stížnostem v devadesáti procentech případů vyhoví. S odvoláním na porušení Ženevských úmluv, které mimo jiné obětem ozbrojených konfliktů zaručují mezinárodní ochranu, pak nižší stupeň ochrany změní na vyšší, tedy na azyl. Údaje poskytla německá vláda na dotaz opozice, poté je zveřejnil deník Süddeutsche Zeitung.

Azylové žádosti občanů Sýrie německé úřady od podzimu 2014 vyřizovaly ve zrychleném řízení pouze na základě písemných dotazníků. V polovině dubna letošního roku se nicméně znovu přistoupilo k jednotlivému posuzování všech případů a Syřané se stejně jako ostatní musí osobně dostavit k pohovoru.

Tím se přestal udělovat azyl paušálně všem žadatelům ze Sýrie, a stoupl proto počet těch, kteří získali pouze „dočasnou ochranu“. Po osobních rozhovorech získalo doplňkovou ochranu téměř šedesát procent žadatelů.

Na azyl totiž mají podle platných pravidel nárok jen ti, kterým by v případě návratu do země hrozilo pronásledování kvůli náboženství a etnické nebo státní příslušnosti. Nikoli těm, kteří utíkají před válečným konfliktem.

Do Německa od ledna do září přišlo podle údajů ministerstva vnitra 213 tisíc migrantů. Počet žadatelů o azyl oproti stejnému období loňského roku výrazně klesl a žádosti se daří vyřizovat rychleji a dohánět resty z minulého a počátku tohoto roku. Od letošního ledna Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky posoudil na 460 tisíc žádostí o azyl.

Uprchlická krize

V loňském roce přišlo do Německa podle nedávno zpřesněné statistiky 890 tisíc migrantů. Starší data uváděla až 1,1 milionu, ale řada lidí byla v systému zahrnuta opakovaně.

Deportace jsou stále problém

Ministerstvo vnitra dále prosazuje přísnější pravidla deportací neúspěšných žadatelů o azyl, které jsou dosud Achillovou patou a příliš se ne daří. Změnit by se mělo například to, že úřady nebudou sdělovat datum deportací měsíc předem, aby se před nimi neúspěšní žadatelé nemohli ukrýt (o problémech kolem deportací čtěte více zde).

Zároveň by se mohla prodloužit délka vazby před deportací ze současných čtyř na 14 dní, a to především pro ty migranty, kteří se nucenému odchodu ze země brání.

V Německu podle nedávno zveřejněné statistiky žije v současnosti 550 tisíc odmítnutých žadatelů o azyl, z nichž tři čtvrtiny z nich pobývají v zemi už více než šest let.

Křišťálová Lupa 2016

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video