„Ne, děkuji, já raději počkám na anglickou vakcínu.“ Takovými slovy část Britů podle lékaře a bývalého labouristického poslance Paula Williamse odmítá vakcínu vytvořenou americkým farmaceutickým konglomerátem Pfizer a německou společností BioNTech.
Informace o tom, jaká vakcína se v očkovacím zařízení zrovna používá, předávají svým známým a příbuzným samotní zdravotníci. List The Washington Post píše, že jsou známy případy, kdy někteří Britové zrušili dohodnutý termín očkování na základě zvěstí, jakou vakcínou se zrovna očkuje, a snaží se najít takové očkovací centrum, kde mají tu, kterou oni preferují.
Podle Williamse lze velký zájem některých Britů o očkovací látku od britsko-švédské společnosti přisoudit hrdému důrazu premiéra Borise Johnsona na vakcínu „od našich našich brilantních britských vědců“. Oxfordská univerzita, jež se na vývoji podílela, je v zemi zdrojem pýchy a obyvatelé jí značně důvěřují.
Upřednostňování „britské“ vakcíny před tou „německou“ neušlo místním humoristům. Stand-up komik Josh Berry zveřejnil klip, v němž se vydává za oxfordského snoba nespokojeného „bez urážky“ s „tím Pfizerem“. „Není to tak, že by jiné vakcíny byly horší. Jedna ale dává vašemu imunitnímu systému lepší základ,“ říká ve videu.
People who receive the Oxford vaccine. https://t.co/sWblmVt9Qw
Britové si nicméně nemohou sami od sebe vybrat, jakou očkovací látku by si chtěli nechat vpíchnout. „Buď to bude Pfizer, nebo Oxford v závislosti na dodávkách pro dané místo. Lidé si mohou vybrat preferované místo, ale ne vakcínu,“ uvedl mluvčí Národní zdravotnické služby (NHS), která očkovací látky distribuuje.
V Evropě se vakcínou očkovat nechtějí
Britové se svým upřednostňováním vakcíny od AstraZeneca liší od obyvatel zbytku Evropy. Italští učitelé se domáhají Pfizeru a Moderny. Stejně tak francouzští zdravotnicí, které znepokojili zprávy o vedlejších účincích vakcíny, jež mají způsobovat vysoké horečky a malátnost, uvádí agentura Reuters.
I jejich němečtí kolegové jsou skeptičtí. „Jak je možné, že právě lidé, kteří bojují přímo s covidem-19 každý den téměř rok a mají zjevně velmi vysoké riziko infekce, mají být chráněni méně účinnou vakcínou?“ vysvětlil listu Der Spiegel zdravotník Michael Golke, proč on a jeho dalších 20 až 25 procent kolegů z berlínské nemocnice odmítá očkovací látku.
Podle klinických testů je účinnost vakcíny AstraZeneca 70 procent, u Pfizeru a Moderny je to přes 94 procent. AstraZeneca se též ukazuje méně úspěšná při boji s novými mutacemi koronaviru.
Švédsko a Francie hlásí problémy s vedlejšími účinky vakcíny AstraZeneca |
Německá stanice Deutsche Welle uvádí, že očkovací centrum na letišti Letiště Berlín-Tegel, kde je k dispozici jen AstraZeneca, zeje prázdnotou proto, že si Němci nechtějí nechat vpíchnout britskou očkovací látku. Podle německého Červeného kříže ve spolkové zemi Hesensko se ve skoro padesáti případech lidé nedostavili na dohodnuté očkování AstraZenecou nebo se pokusili získat jinou vakcínu.
Hesensko obdrželo 58 tisíc dávek vakcíny, ale zdravotníci jich za pondělí použili jen 851. Celkem Německo dostalo 736 800 dávek, podle Institutu Roberta Kocha ale jen 106 686 bylo využito, píše list Der Spiegel.
Podobně i čeští senioři podle řady zdravotnických zařízení přiznávají, že touží po jiné vakcíně. „Lidé AstraZenecu nechtějí, protože má špatný mediální obraz,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
Podle imunologů ale svůj základní účel, tedy ochranu před smrtí, „britská vakcína“ plní. „Co se týče mě osobně, já bych si vzal jakoukoliv nabízenou vakcínu, protože nejdůležitější věc na očkování je dostat dávku do paže,“ prohlásil Andrew Pollard, vedoucí oxfordského očkovacího týmu.
Británie je spolu s Izraelem v čele očkovacího pelotonu. V zemi s 65 miliony obyvatel obdrželo alespoň první dávku očkování proti covidu-19 už 17,6 milionu lidí. Britská vláda v neděli oznámila, že chce do konce července podat alespoň první dávku vakcíny proti covidu-19 všem dospělým lidem. Původně byl tento cíl stanoven na konec srpna.
