Odborníci tvrdí, že letošní asijský osud je hlavně v japonských a čínských rukou.
Japonská recese se totiž neustále prohlubuje. Pokud se nepodaří ozdravit ekonomiku země vycházejícího slunce, nemůže celá Asie pomýšlet na žádný velký růst. A když Japonsko upadne do hlubší krize, otřese se pravděpodobně celý svět.
Čína se letos připravuje na oslavy 50. výročí uchopení moci komunisty. Bude však co slavit? Pokud by říše středu a její satelit Hongkong devalvovaly svoje měny, druhé kolo asijské finanční krize by vypuklo rychle a mělo by ještě krutější dopady. Asií se přitom jako mor bude šířit nezaměstnanost, která by mohla destabilizovat mnohé státy, například právě Čínu, ale možná i Jižní Koreu.
V bludném kruhu násilí se ocitá i čtvrtý nejlidnatější stát světa - Indonésie. Autokratický vůdce Suharto sice loni padl, ale pozůstatky jeho režimu přetrvávají. Podle všeho bude indonéská cesta k dvojím volbám, parlamentním v červnu a prezidentským v srpnu, krvavá.
Také v Indii není nereálný pád vlády, a protože země dosáhne v počtu obyvatel za několik měsíců jedné miliardy, její společenské, sociální a demografické problémy se jenom zvětší. A bude v podstatě jedno, kdo vyhraje další volby.
Thajsko, Malajsie či Filipíny se také ještě úplně nevymaní z krize a i singapurský tygr začíná skomírat.
Těžké doby asi čekají i Korejský poloostrov. Na jihu bude vrcholit krize, na severu se asi bude zvyšovat napjatý vztah s USA kvůli jadernému programu. Dokonce se spekuluje o možném americkém leteckém úderu na KLDR.
Ani Macao neví, zda jde letos do lepšího či horšího. Jedno ví ale jistě: od prosince bude po 442 letech opět pod správou Číny.
Japonská recese se totiž neustále prohlubuje. Pokud se nepodaří ozdravit ekonomiku země vycházejícího slunce, nemůže celá Asie pomýšlet na žádný velký růst. A když Japonsko upadne do hlubší krize, otřese se pravděpodobně celý svět.
Čína se letos připravuje na oslavy 50. výročí uchopení moci komunisty. Bude však co slavit? Pokud by říše středu a její satelit Hongkong devalvovaly svoje měny, druhé kolo asijské finanční krize by vypuklo rychle a mělo by ještě krutější dopady. Asií se přitom jako mor bude šířit nezaměstnanost, která by mohla destabilizovat mnohé státy, například právě Čínu, ale možná i Jižní Koreu.
V bludném kruhu násilí se ocitá i čtvrtý nejlidnatější stát světa - Indonésie. Autokratický vůdce Suharto sice loni padl, ale pozůstatky jeho režimu přetrvávají. Podle všeho bude indonéská cesta k dvojím volbám, parlamentním v červnu a prezidentským v srpnu, krvavá.
Také v Indii není nereálný pád vlády, a protože země dosáhne v počtu obyvatel za několik měsíců jedné miliardy, její společenské, sociální a demografické problémy se jenom zvětší. A bude v podstatě jedno, kdo vyhraje další volby.
Thajsko, Malajsie či Filipíny se také ještě úplně nevymaní z krize a i singapurský tygr začíná skomírat.
Těžké doby asi čekají i Korejský poloostrov. Na jihu bude vrcholit krize, na severu se asi bude zvyšovat napjatý vztah s USA kvůli jadernému programu. Dokonce se spekuluje o možném americkém leteckém úderu na KLDR.
Ani Macao neví, zda jde letos do lepšího či horšího. Jedno ví ale jistě: od prosince bude po 442 letech opět pod správou Číny.
