Soud v argentinské Córdobě začal Videlu soudit počátkem července spolu s dalšími 29 lidmi v souvislosti s postřílením 31 levicových politických odpůrců v dubnu až listopadu 1976.
Vojenská junta tvrdila, že byli zastřeleni při útěku. Soud ale podle BBC dokázal, že je vojenský režim mučil a krátce po vojenském puči je bachaři sami vytáhli z cely a zastřelili. Videla přitom sehrál klíčovou roli.
Jsem politický vězeň, prohlásil diktátor
Bývalý generál se nyní sám označil za politického vězně a uvedl, že civilní soud v Córdobě neuznává. Proces je podle něj aktem odplaty "lidí, kteří poté, co byli vojensky poraženi, nyní zastávají všemožné posty ve vládě".
Pozůstalí ukazují fotografie svých příbuzných, kteří zemřeli při takzvané špinavé válce
Videla vždy odmítal, že by se jeho vláda dopouštěla závažného porušování lidských práv a vyzdvihl někdejší "vítězství ve válce proti marxistickému rozvracení". Soud nařídil jeho okamžité převezení do civilní věznice.
Videla dostal už druhé doživotí
Někdejší generál dostal doživotí už v roce 1985 v procesu s vojenskou juntou, během jejíž vlády zmizelo podle ochránců lidských práv na 30 tisíc lidí. Videla se však dostal na svobodu v roce 1990 díky milosti tehdejšího prezidenta Carlose Menema.
Prezidentská amnestie však byla v roce 2007 prohlášena za protiústavní, což letos v dubnu potvrdil i nejvyšší argentinský soud. Ten už v roce 2005 také zrušil zákony, jež promíjely zločiny diktatury.
Videlova vojenská junta omezila činnost politických stran, převzala kontrolu nad odbory a cenzurovala média. Režim tyto akce zdůvodňoval bojem proti komunismu.
