V argentinské metropoli davy demonstrantů zcela zaplnily náměstí před sídlem parlamentu i přilehlé ulice. Podle deníku Clarín nesli transparenty s nápisy jako „Cristina do vězení“, „Vraťte, co jste ukradli“ nebo „Konec korupci“. Někteří měli v rukou tašky či kufříky jako symbol úplatkářství.
Cristina Fernándezová stála v čele Argentiny do prosince 2015. Prezidentkou se stala jako první žena v historii země v prosinci 2007, kdy v úřadu vystřídala svého manžela, dnes už zesnulého Néstora Kirchnera. Ten byl prezidentem v letech 2003 až 2007.
Podle některých svědectví řídili Kirchner a Fernándezová rozsáhlý systém úplatků, které dávaly stavební a energetické firmy vysokým státním úředníkům za ovlivňování veřejných zakázek. Podrobnosti této kauzy se objevily v médiích začátkem tohoto měsíce, kdy policie zatkla více než desítku lidí.
K odhalení systému přispěl řidič vysokého úředníka ministerstva plánování, které v zemi rozhoduje o řadě veřejných zakázek. Řidič Oscar Centeno si v letech 2003 až 2015 psal deníky, v nichž si zaznamenával mimo jiné, kolik peněz který den rozvážel v taškách a na jaké adresy.
Podle deníku La Nación dosáhla celková výše peněz rozvezených řidičem zhruba 56 milionů dolarů (1,2 miliardy korun). Prokuratura odhaduje, že objem peněz byl mnohem vyšší. Ve středu má horní komora parlamentu rozhodovat o žádosti soudce k domovní prohlídce u Fernándezové.
Pětašedesátiletá Fernándezová je kromě několika korupčních kauz vyšetřována například i v souvislosti s bombovým útokem na židovské centrum v Buenos Aires z roku 1994, při němž zemřelo 85 lidí.
Podle vyšetřovatelů za útokem stáli někteří íránští vládní funkcionáři a libanonské hnutí Hizballáh. Fernándezová a ministr zahraničí její vlády Héctor Timerman se podle prokuratury snažili podezřelé očistit, údajně proto, aby vláda mohla s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. Exprezidentka obvinění odmítla, soud v této kauze má začít napřesrok.
