Naopak v podstatě pozitivně byly přijaty návrhy k urovnání blízkovýchodního konfliktu. Přesto však mnohé vstřícné reakce zněly spíše jako potlesk ze zdvořilosti. Pozorovatelé rovněž zdůrazňovali, že právě ty návrhy, jež byly přijaty vstřícně, nejsou zcela nové nebo jsou příliš obecné.
Takřka všechny reakce vítaly požadavek šéfa Bílého domu na zastavení terorismu i skončení izraelské okupace palestinských území stejně jako výzvu Palestincům, aby provedli zásadní demokratické reformy své samosprávy.
Sám Arafat včera v reakci na Bushův projev prohlásil, že o novém palestinském vedení rozhodnou ve volbách výhradně Palestinci sami, a odmítl interpretaci, podle níž Bush mířil narážkami na výměnu vedení osobně na něho.
Stejný postoj vyjádřil také generální tajemník OSN Kofi Annan. "Otázka, kdo by měl vést palestinský lid, je jednou z těch, o nichž mohou rozhodovat pouze sami Palestinci," řekl Annanův mluvčí Fred Eckhard.
Annan jinak ale přivítal Bushovo ujištění o podpoře "životaschopného a důvěryhodného palestinskému státu" a vyzval Izraelce i Palestince, aby "sebrali odvahu a politickou vůli a umožnili tak do tří let nahradit izraelskou okupaci z roku 1967 dojednaným řešením, jehož výsledkem by byly dva státy žijící vedle sebe v míru a bezpečí".
Vyjasnění pasáže Bushova projevu, která se týká výměny palestinského vedení a konkrétně Arafata, požaduje Moskva, která jinak prostřednictvím svého ministerstva zahraničí převážnou většinu aspektů Bushova plánu podpořila.
Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana ve své reakci Arafatovo jméno opominul, ale předsednická země Španělsko jménem unie v komuniké uvedla, že právo na zvolení svého vedení přísluší výhradně palestinskému lidu, který tak musí učinit v demokratických a poctivých volbách.
Podobně se vyslovily také Francie a Velká Británie, které jinak stejně jako ostatně Španělsko - Bushův projev přivítaly. Arabské země v projevu postrádaly konkrétní návrhy pro uplatnění myšlenek, které americký prezident v projevu načrtl.
Powell: Měl hodně šancí
Ministr zahraničí USA Colin Powell se snažil rozptýlit zprávy, že v Bushově nejbližším okruhu panují rozpory v názorech na Blízký východ. Rozhodnutí vyzvat k nahrazení palestinského prezidenta Jásira Arafata bylo přijato "se zdráháním" a až poté, co dostal mnohokrát šanci odmítnout terorismus a zahájit reformy.
Colin Powell to řekl v rozhovoru s americkou rozhlasovou stanicí NPR. Powell ještě v dubnu tvrdil, že "Washington připouští, že palestinský lid vidí v Jásiru Arafatovi svého představitele". "Tehdy jsem řekl, že Arafat byl zvolen, ale teď říkám, že nepřináší svému lidu takovou vládu, jakou zasluhuje a jakou opravdu potřebuje, aby postoupil k míru," prohlásil Powell.
"Došli jsme k tomuto závěru neochotně, ale byl to jediný závěr, k němuž jsme mohli dojít," řekl k pondělnímu projevu prezidenta George Bushe o Blízkém východě. Tento závěr podle Powella podporuje celá americká administrativa.
"Máme tu situaci, kdy násilí neutichá a kdy nevidíme kroky, které palestinští představitelé musí podniknout. Také sami Palestinci v některých oblastech žádají reformy a i další země žádají reformy v regionu, rozhodli jsme, že USA musí jasně říci, že palestinský lid musí zvolit nové představitele," prohlásil Powell.
|
Co kdyby Arafat opravdu odešel? Kdo přijde po něm? Prezident USA George Bush v projevu k situaci na Blízkém východě vyzval nepřímo k odchodu Jásira Arafata. Ale kdo by mohl přijít po něm? • AHMADKURÁJA (65) - předseda Palestinské rady (parlament): Kurája je jedním z hlavních palestinských vyjednávačů. Jako šéf parlamentu je podle ústavy Arafatův nástupce. Blízký Arafatův spolupracovník, známý též jako abú Alá, pochází ze zámožné rodiny z vesnice Abú Dís u Jeruzaléma. Kariéru bankéře v Kuvajtu v roce 1968 přerušil, aby se připojil k Arafatovu hnutí Fatah a k Organizaci pro osvobození Palestiny. Populární Kurája, který je ženatý a má pět dětí, podstoupil minulý týden v Ammánu dvě operace srdce. • MAHMÚD ABBÁS (67) - "muž číslo dvě" v OOP: Arafatův zástupce v hlavní palestinské organizaci, známý jako abú Mázin, je považován za pragmatika: již v 70. letech byl jedním z hlavních iniciátorů dialogu Palestinců s izraelskou levicí a s mírovým hnutím. Abbás však nemá Arafatovo charizma a mezi obyčejnými Palestinci není příliš oblíben. Někteří jej považují za příliš nakloněného Izraelcům. Palestinu opustil v roce 1948, v Damašku vystudoval práva a na Moskevské univerzitě historii. V 60. letech vstoupil do Fatahu a OOP, od dubna 1996 je zástupcem předsedy výkonného výboru OOP. • DŽIBRÍL RADŽÚB (49) - šéf bezpečnostních sil na Západním břehu Jordánu: Jeden z nejuznávanějších vůdců v Předjordánsku mnohokrát jednal s různými izraelskými činiteli zejména o bezpečnostních otázkách. Plukovník Radžúb je považován za umírněného pragmatika, který se staví proti palestinským útokům na izraelské civilisty, ale podporuje nynější intifádu. Mezi Palestinci si rodák z vesnice Dura u Hebronu získal renomé zejména patnáctiletým pobytem v izraelském vězení (1970-1985), kam byl uvržen za útoky na izraelská vojenská vozidla. • MUHAMMAD DAHLAN (41) - bývalý šéf bezpečnostních sil v pásmu Gazy: Na funkci bezpečnostního šéfa v Gaze rezignoval plukovník Dahlan začátkem června, kdy se měl stál Arafatovým bezpečnostním poradcem. Tím se však po kritice Arafatovy politiky nestal. Podobně jako Radžúb se i Dahlan, který je v pásmu Gazy nesmírně populární, účastnil bezpečnostních jednání s Izraelci. Má dobré styky s Egyptem a - prostřednictvím CIA - i s USA. Dahlan i Radžúb byli mnohokrát obviňováni z porušování lidských práv. • MARVÁN BARGHÚTÍ (42) - generální tajemník Fatahu: Otevřený zastánce útoků na Izraelce. Izraelem byl dlouho obviňován z plánování a příprav útoků na židovské civilisty, na Západním břehu Jordánu velel milicím Fatahu, Tanzím, i další ozbrojené složce Fatahu, Brigádám mučedníků od Al-Aksá. Izraelci byl zadržen 15. dubna v Ramalláhu. Rodák z Ramalláhu vstoupil do Fatahu již ve 14 letech. Vystudoval historii a politické vědy na Univerzitě Bir Zajt v Ramalláhu. Za členství ve Fatahu strávil v izraelském vězení celkem šest let. |
