Setkání ve Washingtonu se zúčastnili šéfové diplomacie Egypta Ahmad Máhir, Jordánska Marván Muašír a Saúdské Arábie Saúd Fajsal.
"Odcházíme ze schůzky povzbuzeni a s optimismem," řekl egyptský ministr zahraničí Máhir novinářům po setkání. "Hodně z názorů, které vyjádřil prezident, se shodují s našimi názory," dodal ministr.
Před schůzkou George Bush prohlásil, že se nenechá odradit nedávnými atentáty proti Izraeli a bude uskutečňovat plán, který má Blízkému východu přinést klid.
Prezident USA požaduje hlubokou reformu palestinských institucí, novou ústavu, vládu a parlament, jednotné velení pro bezpečnostní služby a odchod palestinského vůdce Jásira Arafata z čela palestinské samosprávy.
Na dotaz o Arafatově osudu se však Bush snažil vyhnout tvrdému vyjádření, aby neprohluboval různice s arabskými hosty. "Problém překračuje význam jednoho muže," řekl Bush.
Egyptský ministr po odchodu ze schůzky uvedl, že o Arafatově osudu se v Bílém domě nejednalo. "Věříme v demokracii a myslíme si, že je na palestinském lidu, aby si zvolil své vůdce," řekl Máhir.
Konference se neshodla na Arafatovi
USA představily blíže svůj plán pro Blízký východ na konferenci v New Yorku. Američané se společně s Evropskou unií, OSN a Ruskem vyslovili pro založení státu Palestina do tří let. Shoda však nepanuje ohledně budoucího osudu Jásira Arafata.
Palestinský lídr byl hlavním důvodem neshod při konferenci v New Yorku. Zatímco americká vláda naléhá na Arafatovo sesazení, pro zbývající členy 'kvartetu' zůstává Arafat nadále legitimním představitelem Palestinců.
"Pokud jde o Arafata, OSN ho i nadále uznává jako předsedu palestinské samosprávy a budeme s ním spolupracovat, dokud Palestinci nerozhodnou jinak," uvedl generální tajemník OSN Kofi Annan.
Všichni účastníci konference se dále shodli na tom, že musí být zvýšena mezinárodní pomoc Palestincům, aby se zmírnila jejich hospodářská nouze.
S návrhem přišli i Mubarak a ben Eliezer
Další částečné řešení krize na Blízkém východě vyplynulo z pondělního setkání izraelského ministra obrany Benjamina ben Eliezera s egyptským prezidentem Husním Mubarakem.
|
GAZU TRÁPÍ NEZAMĚSTNANOST |
| Na obyvatele pásma doléhá vysoká míra nezaměstnanosti (78 procent). V Gaze i na jiných místech proto často pořádají protesty. Žádají palestinskou samosprávu, aby jim platila kompenzace za mzdy ušlé v Izraeli. Židovský stát stáhl pracovní povolení pro Palestince po září 2000, kdy začalo protiizraelské povstání. |
Izrael je ochoten pomoci Palestincům obnovit bezpečnostní jednotky v pásmu Gazy a vydat pracovní povolení tamním obyvatelům výměnou za ukončení násilností.
Egypt je plán zvaný Gaza jako první ochoten podpořit. Osvědčí-li se, bude stav před palestinským povstáním obnoven také na západním břehu Jordánu. "Pásmo Gazy bude pro Palestince test," míní ben Eliezer.
Mubarak do oblasti vyšle šéfa rozvědky generála Umara Sulajmána, který má být nápomocen při realizaci plánu a při přípravě vyjednávání obou stran.
Šaron: Nanejvýš přechodná dohoda
Izraelský premiér Ariel Šaron opakovaně zdůrazňuje, že nyní považuje uzavření konečné mírové smlouvy s Palestinci za nemožné. "V úvahu připadá nanejvýš přechodná dohoda," tvrdí Šaron, který zároveň kategoricky odmítá stažení Izraelců na hranice z roku 1967.
|
BLÍZKÝ VÝCHOD |
Izrael stále považuje za největší překážku řešení konfliktu palestinského vůdce Jásira Arafata. Izrael i USA si přejí jeho odvolání, nebo alespoň oslabení jeho pravomocí.
"Arafat neslouží zájmům svého lidu," zpochybnil Benjamin ben Eliezer účast předsedy palestinské správy na budoucích mírových rozhovorech. "Vynucování Arafatova odchodu je chyba," reagoval Mubarak.
U osady Emmanuel zemřelo sedm lidí
Tři palestinští ozbrojenci převlečení do izraelských vojenských uniforem zaútočili v úterý na izraelský obrněný autobus u židovské osady Emmanuel poblíž města Nábulus na západním břehu Jordánu.
Podle zdravotníků Palestinci nejdříve odpálili nálož na silnici u vjezdu do osady. Pak začali na pasažéry autobusu, který jel z Tel Avivu, střílet z automatických zbraní. Zasažena byla i vozidla v okolí.
K útoku se přihlásily Brigády mučedníků od Al-Aksá, což je ozbrojené křídlo palestinské organizace Fatah Jásira Arafata. Agentura AFP doplňuje, že se rovněž přihlásila ozbrojená složka levicové Demokratické fronty pro osvobození Palestiny (DFLP).
Izrael odpovědnost za něj připsal palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi. Organizace pro osvobození Palestiny, které Arafat šéfuje, atentát odsoudila.
Střelci utekli z místa útoku k blízkému městu Nábulus. Ihned po nich začaly pátrat izraelské vojenské vrtulníky. V noci se strhla dvouhodinová přestřelka, během níž izraelští vojáci jednoho útočníka zastřelili. Jeden mrtvý je i na straně Izraele.
Zemřelo sedm lidí, na dvacet jich bylo zraněno, podle listu Haarec osm z nich těžce. Svědci, kteří přežili, tvrdí, že po prvním výbuchu následovalo několik dalších menších explozí. Pak se ozvala střelba. V osadě Emmanuel žijí ultraortodoxní Židé. Je to izolované sídliště. Palestinci zde na Židy zaútočili už v prosinci, kdy zabili deset lidí.
Izrael kvůli útoku odvolal plánovanou schůzku s Palestinci na vysoké úrovni. Ministr zahraničí Šimon Peres, který se snaží dialog obou zemí obnovit, řekl, že Palestinci atentáty škodí sami sobě. "Místo vlády většiny mají vládu pušek," prohlásil Peres, který se chce s vládními kolegy dohodnout na dalším postupu při kontaktu s Palestinci.
