Opatření Německo vyjdou do roku 2023 na padesát miliard eur, tedy asi 1,3 bilionu korun.
„Rozumím i těm, kteří říkají: ‚Prostě vám už nevěříme, že to teď zvládnete‘,“ řekla Merkelová (CDU) na tiskové konferenci v narážce na to, že se její vládě nepodaří dodržet klimatické cíle pro rok 2020, do kdy měly německé emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 klesnout o 40 procent.
Německá kancléřka je ale přesvědčena, že nový balíček má větší šance na úspěch, protože obsahuje mechanismus pravidelné kontroly pokroku při dosahování emisních cílů. „Ten mechanismus je něco jako garance postupného dosažení těch cílů,“ míní. V podobném duchu se v pátek vyjádřili i další zástupci koalice, podle nichž jsou opatření nejen ekologická, ale také sociální a proinovativní.
Ekologičtí aktivisté to tak ale nevidí. Německá organizace Deutsche Umwelthilfe hovoří o selhání na celé čáře, hnutí Fridays for Future zase o skandálu. Vadí mu mimo jiné to, že se dopředu neposunul termín odklonu od uhelné energetiky plánovaný na rok 2038 i to, že cena za tunu oxidu uhličitého (CO2) v oblastech dopravy a bydlení, s níž balíček pro začátek počítá, je příliš nízká.
Miliony dětí jdou po vzoru Grety za školu, aby bojovaly za ochranu klimatu |
Jiné by podle hnutí i některých expertů měly být také cíle snižování emisí skleníkových plynů samotné. Například profesor na univerzitě v nizozemském Wageningenu Niklas Höhne má za to, že by Německo mělo usilovat o redukci na úrovni 65 až 70 procent do roku 2030, aby se podařilo naplnit klimatickou dohodu z Paříže.
Kritika balíčku se ozývá i ze strany opozice. Levice je hodnotí jako „nesociální a neefektivní“, liberálové (FDP) zase jako opatření bez vize pro skutečně účinnou ochranu klimatu. Protestní Alternativa pro Německo pak úplně zpochybňuje to, jestli za změny klimatu je vůbec primárně zodpovědný člověk.
Drtivá většina německých politiků, včetně Merkelové takový postoj odmítá. Šéfka německé vlády řekla, že oteplování planety je něco, pro co existují „masivní důkazy“, a proto je třeba jednat.
