Český premiér Andrej Babiš na summitu evropských lídrů v Bruselu (22. března...

Český premiér Andrej Babiš na summitu evropských lídrů v Bruselu (22. března 2018) | foto: Reuters

Pozvali Babiše na summit, nebo nepozvali? Brusel rozhání dohady

  • 190
Značné nejasnosti zavládly ve čtvrtek kolem bojkotu nedělního minisummitu o migraci, který po boku lídrů V4 oznámil český premiér Andrej Babiš. Podle některých médií totiž státy Visegrádu pozvánku do Bruselu ani nedostaly. Evropská komise v pátek ujistila, že pozvaní jsou zástupci všech členských států.

„Na začátku tohoto procesu bylo pozváno osm států, je to ale otevřené pro všechny,“ uvedla pro iDNES.cz Natasha Bernaudová z tiskového oddělení Evropské komise. „Dosud se dalších osm států rozhodlo, že se také zúčastní. Může jich být ještě víc - je na každém členském státě, jestli se zúčastní, nebo ne,“ dodala Bernaudová.

Svolání nedělní schůzky podle Komise vyplynulo z úterních jednání Jeana-Clauda Junckera s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Komise ale nerozesílala všem členským státům žádné písemné pozvánky. 

Do Bruselu by tedy měli dorazit vrcholní představitelé přinejmenším Německa, Rakouska, Francie, Řecka, Itálie, Bulharska, Malty, Španělska, Belgie, Nizozemska, Chorvatska, Slovinska, Dánska, Finska, Švédska a Lucemburska. 

Naopak zástupci zemí Visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se ve čtvrtek domluvili, že na nedělní jednání nepojedou. Zdůvodnili to nesouhlasem s předpokládanými závěry schůzky (více zde: V4 nepojede na summit o migraci. Se závěry bychom nesouhlasili, řekl Babiš). 

Panovaly ovšem pochybnosti, jestli státy V4 vůbec byly na nedělní schůzku pozvány. Agentura Reuters už ve středu napsala, že Polsko, Česko a Maďarsko se minisummitu nezúčastní. Zpravodajský portál Politico dokonce publikoval článek s titulkem „Středoevropané bojkotují migrační summit, na který nebyli pozváni“.

Více peněz na péči o migranty nebo uzavření hranic

Podle eurokomisaře pro rozpočet Günthera Oettingera by EU měla členským zemím, které jsou nejvíce postižené migrací, hradit část nákladů na zvládání péče o migranty. Od nedělního minisummitu očekává pokrok na cestě ke společnému evropskému řešení otázky migrace. 

Předseda bulharské vlády Bojko Borisov zase oznámil, že chce na nedělním minisummitu navrhnout okamžité uzavření vnějších hranic EU a zřízení center mimo unii pro válečné uprchlíky. Navrhovaná centra by se podle něj mohla vybudovat v Libyi a v Turecku, aby bylo možné zabývat se migranty ještě před tím, než se dostanou do Evropy.

Se závěrečným prohlášením z minisummitu, který připravili diplomaté a lidé z Evropské komise, měl problém i italský premiér Giuseppe Conte, zastupující novou protimigrační a populistickou vládu v Římě. 

Podle médií se ale následně telefonicky dohodl s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, že navržený dokument využit nebude a schůzka tak nejspíš nebude mít žádné písemné závěry.

Státy V4 svůj postoj k minisummitu prezentovaly ve čtvrtek po setkání s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, který stejně jako ony odmítá kvóty a prosazuje přísnější ochranu evropských hranic.

O den později se s Kurzem setkal šéf unijních summitů Donald Tusk. „Chci slyšet jeho názor na kooperaci s jinými státy, s jeho přáteli z visegrádské skupiny,“ řekl bývalý polský premiér před  setkáním s Kurzem, jehož země se v červenci ujímá předsednictví EU.

Seehofer: Merkelové jsem ultimátum nedal

O menším summitu evropských států „nejvíce zasažených uprchlickou krizí“ už před týdnem spekulovala německá média. V Německu totiž hoří spor mezi Merkelovou a ministrem vnitra Horstem Seehoferem o vracení migrantů na hranicích. Kancléřka to odmítá, protože tuší, že by to vyvolalo dominový efekt a uzavření hranic v EU. 

Merkelová v pátek uvedla, že by se na nedělním minisummitu mělo hovořit o všech problémech spojených s migrací a zjistit, zda „lze dosáhnout, dvou, tří nebo i vícestranných dohod, jež by určité problémy pomohly řešit lépe“. Předpokládá se totiž, že Merkelová se pokusí vyjednat bilaterální dohody o vracení migrantů s Rakouskem, Řeckem či Itálií. V tomto ji už podpořila Francie.

Seehofer v pátek popřel, že by dal Merkelové ultimátum, aby evropské řešení migrační otázky našla do začátku července. Dva týdny na vyřešení sporu, který uvrhl německou vládu do hluboké krize, si podle něj vyžádala sama. 

Seehofer vládu položit nechce, ale jeho hru už přebrali jiní, míní expert

„Nesmysl! Neexistuje žádné ultimátum. Kancléřka frakci CDU/CSU ve Spolkovém sněmu požádala, abychom jí dali dva týdny,“ řekl listu Passauer Neue Presse ministr, který je zároveň předsedou bavorské CSU, sesterské strany kancléřčiny CDU. „Předsednictvo CSU se rozhodlo, že patří k bontonu, abychom takovou kancléřčinu žádost vyslyšeli,“ dodal Seehofer. 

„Pokud se kancléřce podaří najít evropské řešení, nebude nikdo šťastnější než já,“ řekl pasovskému listu Seehofer. „Jsem rád, že jsem Evropskou unii probudil ze spánku,“ dodal s tím, že „najednou“ je během jednoho týdne Evropa ochotná spolupracovat a hledat řešení.

Agentura DPA však s odvoláním na zdroje v CSU v pátek informovala, že sesterská strana kancléřčiny CDU se 1. července pod Seehoferovým vedením sejde a bude rokovat o případné migrační dohodě z unijního summitu a o tom, zda taková dohoda je pro CSU přijatelná.

CSU kvůli svému postoji ve sporu s kancléřkou kritizuje nejen část opozice, ale i členové koaličních stran CDU a sociální demokracie (SPD). Řada z nich ho považuje za snahu posílit stranu a získat hlasy na úkor protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) před říjnovými zemskými volbami v Bavorsku. Například předsedkyně SPD Andrea Nahlesová dnes stanici ARD řekla, že je „rozčílená ze způsobu, jak se pohrává s celým Německem, protože někdo dostal zjevně panický strach, že ztratí v Bavorsku absolutní většinu“.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video