Ve Spojených státech je mnoho těch, kteří by si přáli tvrdší kontrolu zbraní. Snadná dostupnost umožňuje psychicky nevyrovnaným lidem páchat činy jako ten, který se odehrál včera ve Virginii, argumentují.
Odborníci navíc upozorňují, že existuje něco jako vražedná inspirace. "Někteří lidé prostě touží po tom překračovat hranice normálnosti,“ říká Nadine Kaslowová, profesorka psychologie na fakultě lékařství v Atlantě.
Jenže je tu i druhá názorová skupina, leckdy mnohem hlasitější: obhájci volného držení zbraní, k nimž patří například Národní asociace pro střelné zbraně. Ti se ohánějí faktem, že právo nosit zbraň je zakotveno v americké ústavě.
MASAKR VE VIRGINIISkutečná kultura násilí
Kaslowová upozorňuje, že americký způsob života se prudce mění. A tvrdí, že způsob, jakým média nakládají s tragédiemi tohoto typu, činí čím dál častěji podobné zločiny v jistých společenských skupinách atraktivními. Pro některé lidi přinášejí prakticky jedinou šanci, jak se zviditelnit.
S tím souhlasí Pavel Přikryl z Asociace pro mezinárodní otázky. "Jistý domino efekt tu určitě hraje roli. Mladý člověk vidí v televizi, jak jeho vrstevník postřílel několik lidí. A tak ho napadne, že by ho mohl napodobit," říká.
Experti si kladou otázku, proč jsou takové případy častější ve Spojených státech než v jiných západních zemích. "Kult zbraní je v americké společnosti stále hluboce zakořeněn," konstatuje Kaslowová.
Vedení školy:Mnoho nedávných studií zkoumalo násilí na školách a zjistilo, že ho v řadě případů ovlivňuje rostoucí obliba agresivních počítačových her, agresivní hudby a médií. "Jsme doslova bombardováni násilnými scénami v celé naší kultuře. Je to skutečná kultura násilí," soudí profesorka. "Děti přijdou ze školy domů a stačí jen, aby si pustily televizi, a mají to před sebou."
"Četnost střelby na školách podle mě do jisté míry vypovídá o stavu americké společnosti. Problém začíná už v rodině," připojuje se Pavel Přikryl.
Columbine. A žádná změna
"Jak jsme se jako stát pokusili vyřešit ten problém za 8 let od doby, kdy se stala tragédie v Columbine?" ptá se Paul Helmke, předseda centra pro prevenci ozbrojeného násilí.
Připomíná, že od masakru v roce 1999 nebyla přijata žádná nová legislativa týkající se nošení zbraní a omezení týkající se držení vojenských zbraní vypršela v říjnu 2004.
"Opět jsme nevyužili obrovské příležitosti v době, kdy byl národ, šokovaný masakrem, připraven omezit svá práva ve prospěch větší bezpečnosti," říká.
Podle Pavla Přikryla by teď mohla být šance na změnu zákonů trochu větší. "Běží kampaň před prezidentskými volbami a zbraně by se mohly stát velkým volebním tématem. A další věcí je, že demokraté mají většinu v Kongresu a jsou dost aktivní. Chtějí se vymezit vůči Bushově administrativě," vysvětluje.
"Osobně tipuji, že do měsíce bude v Kongresu ležet návrh na změnu zákona. Otázkou zůstává, zda pak projde. A jestli ano, Bush nakonec stejně může použít právo veta," uzavírá.
Držení zbraní v USA
• Právo držet zbraň zaručuje obyvatelům USA druhý dodatek ústavy z roku 1791: "...právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být porušeno".• Na federální úrovni upravuje držení zbraní zákon z roku 1968. Aby si člověk mohl v USA koupit zbraň, musí být starší 18 let (pro ruční zbraně 21 let), nesmí mít zákaz držení zbraně a nesmí úmyslně zfalšovat dokumenty pro tuto žádost. Žadatelé-cizinci musejí poskytnout otisky prstů, aby se dalo ověřit, zda jsou v zemi legálně.
• Každý stát v USA si dál upravuje držení zbraní vlastními předpisy. Asi nejsložitější je získat zbraň ve státech Maryland a Massachusetts. Přísnější předpisy platí také v některých městech, například ve Washingtonu či New Yorku.
• Pro držení zbraně doma není nutný zbrojní pas, některé státy ale vyžadují průkaz pro nošení zbraně na veřejnosti. Neexistuje žádný federální registr vlastníků zbraně pro osobní potřebu. Pouze se odhaduje, že v USA je asi 60 milionů takových lidí, kteří vlastní více než 200 milionů různých zbraní. V tomto ukazateli drží USA světové prvenství.
• Zpřísnění nastalo za demokratického prezidenta Clintona, nejprve v říjnu 1993, kdy byl přijat tzv. Bradyho zákon, který zavedl povinné čekací lhůty pěti dnů na nákup ručních střelných zbraní. Během této lhůty se mělo zjistit, zda zákazník nebyl trestán či netrpí duševní chorobou. V červnu 1997 ale americký Nejvyšší soud prohlásil tento zákon za neústavní.
• Na podzim 1994 další federální zákon zakázal prodej 19 druhů útočných zbraní a také zásobníků, jež pojmou více než deset nábojů. Zákon ale také obsahoval klauzuli, že jeho platnost vyprší po 10 letech, pokud ho Kongres znovu neschválí. Platit přestal v září 2004, ačkoliv ho tehdy podporovaly dvě třetiny Američanů. Prezident George Bush totiž nevyzval Kongres, v němž měli jeho republikáni většinu, aby zákaz prodloužil.
Zdroj: ČTK
