Mluvčí Bushova Bílého domu Tony Snow přechází do televize Fox, kde mu nabídli vlastní show a více peněz (více zde). Bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Dennis Hastert se prostě nebude ucházet o znovuzvolení. Při současném rozložení sil mu práce v Kongresu nemá co nabídnout.
Jeho kolegyně Deborah Pryceová by v dalších volbách nejspíše ani neuspěla. A vrchní volební stratég Karl Rove bude nyní užitečnější jako konzultant "na telefonu“ než jako snadný terč demokratů v nadcházejících volbách. - více zde
Jakkoli se jejich individuální důvody pro odchod jeví jako logické a legitimní, na pozadí posledního vývoje vypadají Rove, Hastert a Snow téměř jako zbabělí dezertéři. Republikáni jsou totiž v krizi.
Největším problémem už dávno není strmý propad popularity prezidenta George Bushe či válka v Iráku. Horší je, že republikáni ztrácejí iniciativu v tradičních sférách svého vlivu, jako jsou daně a rozpočty.
Konec starých časů
Navíc poprvé za deset let sbírají demokraté v předvolební kampani výrazně více peněz – kongresový a senátní výbor shromáždily 40 milionů dolarů (jejich republikánské protějšky jen osm), demokratičtí kandidáti na prezidenta pak okolo 100 milionů dolarů (republikáni 33).
Ovšem ani to není důvodem, proč se Republikánskou stranou šíří skepse a stále více jejích členů považuje nadcházející volby za předem prohrané. Tragédií "staré velké strany“ je to, že lidé houfně opouštějí její hodnoty.
Podle renomovaného institutu Pew se v roce 2002 hlásilo k Demokratické straně 43 procent voličů, s republikány se identifikoval stejný počet lidí. Dnes však vedou demokraté v poměru 50:35.
Přestože v historickém srovnání nejde o nic mimořádného, Američané se v rozhodujících životních otázkách masově přiklánějí ke stanoviskům, která zastává Demokratická strana.
Bezmála tři čtvrtiny z nich souhlasí s tezí, že "bohatí stále bohatnou, zatímco chudí chudnou“. Ještě před pěti lety tento názor sdílely necelé dvě třetiny Američanů.
Podle ředitele institutu Pew Andrewa Kohuta vskutku nastává "konec konzervativní éry“. Nikoli však proto, že by se obraz Demokratické strany v očích voličů nějak výrazně zlepšil. Příznivý názor na ni má stabilně okolo 50 procent lidí.
Ovšem Republikánská strana se zřítila od roku 1994 z výšin 67 procent na současných 39. Příštím úkolem sociologů bude odpovědět na otázku "proč“.
