Americké volby skončily, nejistota trvá

Ostře sledované přepočítávání volebních výsledků předepsané floridskými zákony skončilo nevýrazným náskokem jen několika set hlasů ve prospěch republikána George W. Bushe před demokratem Alem Gorem. Celkové výsledky všeobecného úterního hlasování na celém územi USA ale předběžně ukazují, že Gore zvítězil v psychologicky důležitém lidovém hlasování. To ovšem neznamená, že bude mít dostatek opory v takzvaném sboru volitelů: v něm zvítězí kandidát, který úspěšně zaboduje v populačně nejsilnějších státech americké unie.

Stále ještě probíhá sčítání statisiců hlasů odeslaných poštou voliči ze zahraničí. Oficiální výsledky volby 43. prezidenta by tedy mohly být známy - v ideálním případě - 17. listopadu.

Dojde k právnímu sporu?
Ke konci volebního týdne je zřejmé, že kritická situace se začíná vyvíjet ve dvou směrech: právním a politickém. Státní a federální soudy obdržely zatím osm žalob týkajících se údajně rasové diskriminace a nepřehledných volebních lístků na Floridě, které zmátly tisíce voličů.

Někteří z nich prý dokonce omylem volili ultrakonzervativce Pata Buchanana (Reformní strana) namísto umirněně liberálního Gora. Štáb demokratického kandidáta teď požaduje manuální (nejen strojové) přepočítání téměř dvou milionů hlasů, popřípadě vyhlášení nových voleb, ve čtyřech floridských okresech.

Bushův štáb obratem pohrozil, že bude eventuálně požadovat přepočítání hlasů v Iowe a Wisconsinu, kde Gore zvítězil jen s nepatrným náskokem. Oba státy reprezentují celkem osmnáct cenných hlasů ve sboru volitelů.

Take Oregon je stále nejistý; tamní zákony, podobně jako floridské, nařizují v případě těsného výsledku přepočtení hlasů.

Podle pátečního vyjádření agentury Knight Ridder jak státní, tak federální soudci obvykle bývají velmi opatrní ve věci volebních sporů, s odvoláním na právní a politické tradice. 

Pokud kdy rozhodli zvrátit volební výsledky, šlo pouze o případy podvodu nebo extrémních nesrovnalostí". Zde je namístě připomenout, že americká ústava přísne rozlišuje mezi právními zónami jednotlivých států a federace.  Volebni spory patří v USA do pravomoci státních soudů, neboť každý stát unie si schvaluje vlastní volební zákony. 

Federální soudy by se touto problematikou zabývaly pouze v případě narušení Ústavy USA, tedy například občanských práv. Jak demokraté, tak republikáni se obrátili na bývalé ministry zahraničí Jamese Bakera a Warrena Christophera, aby dohlíželi na právní stránku konfliktu, který hrozí přerůst v ústavní krizi.

"Volby skoncily, kampan pokracuje"
Jak poznamenal komentátor pátečního vydání britských Timesů, americké volby skončily, kampaň však pokračuje. Oba protagonisté se vzájemnému osočování sice zatím vyhýbají, jejich asistenti si však servítky neberou.

Bush se údajně vrátil načas ke svým guvernérským povinnostem a začal okázale plánovat přechodné období před stěhováním do Bílého domu. Pokud promluví k reportérům, je většinou v pozadi záběru americká vlajka.

Gore úřaduje ve Washingtonu coby viceprezident; televizní kamery ho představují v neformálním prostředí jako sebevědomého a klidného vítěze lidového hlasování, který se nemá čeho obávat.

Prezident Bill Clinton se prostřednictvím mluvčího opatrně vyjádřil, že pokud dojde k ústavní krizi, bude jeho povinností zajistit důvěryhodnost procesu a pozitivní řešení.

Ústředním bodem politické argumentace republikánů se stává ke konci volebního týdne varování před soudním rešením údajných technických nedostatků na Floridě.
Protože běžný Američan nemá v lásce právníky, Bushův tým ostře napadá protivníkovu snahu předat prezidentstvi do rukou advokátů na úkor voličů.

Podle agentury AP vyhlásily obě strany na svých čtvrtečních tiskových konferencích něco jako psychologickou válku: Bushovi souvěrci vykreslují Gora jako bezmocného ubožáka, který ze zoufalství zneužívá menších problémů na Floridě ke zvrácení celkových volební výsledků.

Gorův tým obviňuje republikány, že sobecky ignorují zásadní technické nedostatky a snaží se vnést do duší občanů obavy z ústavní krize.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video