Dianne onemocněla dětskou obrnou, když jí byly tři roky. Lékaři dělali vše, co bylo v jejich silách. A malou holčičku, jak tehdy bylo u stejně nemocných lidí zvykem, umístili do speciální dvoumetrové komory, která pomáhala paralyzovanému tělu s dýcháním.
V komoře strávila dlouhých osmapadesát let. Ve středu však v domě její rodiny ve městě Jackson v Tennessee na jihu USA vypadl elektrický proud a příbuzní nedokázali včas zapnout náhradní generátor.
"Udělali jsme vše, co jsme mohli, ale nemohli jsme ji udržet při životě," citoval server Chicago Tribune jejího švagra Willa Beyera. "Dianne v posledních měsících chřadla a už neměla sílu se s tím poprat," dodal.
Ani těžká nemoc, která Dianne postihla pouhé tři roky před objevem očkování, jí však podle vlastních slov nezabránila prožít plnohodnotný život.
I ze svého bezmála půltunového vězení dokázala vystudovat střední školu a absolvovat kurzy na univerzitě, kde za svoji houževnatost posléze získala čestný titul. Za pomoci počítače ovládaného hlasem napsala několik dětských knih. Na oslavu jejích šedesátin přišlo na dvě stě hostů, vánoční party se dokonce před lety zúčastnil i někdejší viceprezident USA Al Gore.
Oficiální statistiky pacientů umístěných v podobných komorách lékaři nevedou, Dianne však zřejmě byla rekordmankou v délce pobytu.
Sama chtěla, aby její příběh pomáhal překonávat překážky i jiným. "Chtěla jsem všem ukázat, že se nikdy nesmíte vzdát," řekla před sedmi lety v rozhovoru pro agenturu Associated Press. "Je totiž neuvěřitelné, co dokážete, když vidíte, že někdo jako já zvládne tu samou věc."
