„Šestého ledna jsme zahájili předběžné vyšetřování velezrady,“ oznámila v sobotu kazachstánská bezpečnostní rada. „Stejného dne byl předběžně zatčen bývalý ředitel kontrarozvědky KNB Karim Masimov, který je podezřelý ze spácháni tohoto zločinu, společně s dalšími lidmi,“ dodala.
Masimov velel tajné službě od září 2016 a funkce byl zbaven tento týden po vypuknutí protestů. Zastával rovněž funkci premiéra v letech 2007 až 2012 a 2014 až 2016. Úřady nezveřejnily jména dalších zatčených.
Expremiér je podle pozorovatelů blízkým spojencem bývalého dlouholetého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Ten odstoupil z funkce nečekaně v roce 2019, zachoval si však v zemi významný vliv.
Předsedal například bezpečnostní radě státu, odkud jej však v úterý odvolal nynější prezident Kasym-Žomart Tokajev. Podle některých pozorovatelů se tak zdá, že se hlava státu snaží odstranit Nazarbajeva a jeho spojence z čelných pozicích ve vládě, armádě a tajných službách.
Exšéf kontrarozvědky Karim Masimov:
Former head of Kazakhstan's National Security Committee (NSC) Karim Massimov, dismissed by Tokayev on 5 January, has been detained on suspicion of treason. 13/ https://t.co/Pgr6zWUKl4
Exprezidentův mluvčí Ajdos Ukibaj se v sobotu podobné spekulace snažil rozptýlit vyjádřením, že se Nazarbajev nachází v metropoli Nur-Sultanu a pravidelně konzultuje situaci s Tokajevem.
Požádal rovněž, aby lidé „úmyslně nešířili nepravdivé a spekulativní informace“. Nazarbajev podle mluvčího „všechny vyzývá, aby se postavili za prezidenta Kazachstánu a umožnili mu překonat současné výzvy a zajistit integritu naší země“.
Kazachstánem v posledních dnech otřásly nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Nepokoje si podle kusých zpráv úřadů vyžádaly nejméně desítky mrtvých a stovky zraněných.
O život přišel také Izraelec
Izraelské ministerstvo zahraničí v sobotu oznámilo, že byl v Almaty v pátek zastřelen 22letý Izraelec, který v zemi pobýval několik let.
Protesty vypukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily, a to se dotklo většiny motoristů v regionu.
Tokajev v pátek povolil bezpečnostním složkám střílet do demonstrantů bez varování ostrými náboji a zároveň prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za teroristy. Do země mezitím dorazily na prezidentovu žádost jednotky zemí postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s ruskými výsadkáři, kteří mají pomoci s utišením protestů a ochranou strategických budov.
Agentura Reuters uvedla, že se v sobotu v Almaty znovu otevřely některé obchody a čerpací stanice. V ulicích tam stále hlídkují ozbrojení příslušníci bezpečnostních složek a občas je slyšet střelba.
Zástupce starosty řekl agentuře RIA Novosti, že se město nadále snaží zbavit „skupin teroristů a banditů“ a že by lidé měli zůstávat doma.
V hlavním městě Nur-sultanu v sobotu znovu začalo fungovat pevné připojení k internetu, to mobilní bylo nefunkční. Připojení k internetu přestalo fungovat v pátek. Podle úřadů obchodní řetězce v pěti velkých kazachstánských městech začaly znovu přijímat platby kartou.
ANALÝZA: Rusko řeší druhou frontu neklidu, pro Kazachstán bude okupant |
Kazachstánský prezident v sobotu podle Kremlu vedl telefonický rozhovor s Putinem a oba lídři si vyměnili názory na to, jakým způsobem nejlépe utišit nepokoje ve středoasijské zemi. Tokajev řekl Putinovi, že se situace v Kazachstánu uklidňuje a poděkoval mu za vyslání vojáků zemí ODKB.
Putin podle Kremlu vyjádřil souhlas s Tokajevovým návrhem na uspořádání videokonference lídrů ODKB v příštích dnech, na níž by se hovořilo o tom, jak znovu nastolit pořádek v Kazachstánu.
Řešte vlastní intervence, vzkázal Kreml do USA
Šéf americké diplomacie Antony Blinken v pátek vyjádřil pochybnosti nad tím, zda musel Kazachstán kvůli nepokojům žádat Rusko o vojenskou pomoc a dal najevo obavy, že se ruským jednotkám po ukončení akce nebude chtít ze země odejít.
Ruské ministerstvo zahraničí na tuto poznámku v sobotu reagovalo podrážděně a Blinkenovi vzkázalo, že by měl raději posoudit to, jak se do různých záležitostí ve světě vměšují USA. Washington by podle Ruska měl například zanalyzovat historii intervencí ve Vietnamu či Iráku.
„Jestliže má Antony Blinken tak moc rád lekce dějepisu, tak by měl vzít v potaz následující: Když přijdou k vám domu Američané, může být obtížné zůstat naživu a nebýt okraden nebo znásilněn,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. „To nás naučila nejen nedávná minulost, ale celých 300 let americké státnosti,“ dodalo.
Spojené státy v sobotu oznámily, že umožní zaměstnancům, kteří nejsou nezbytní pro chod generálního konzulátu v Almaty, opustit město. USA a další státy NATO se v příštím týdnu chystají na několik kol diplomatických jednání s Ruskem ohledně situace na Ukrajině.
