Aktivita Etny roste, tvrdí vědci

Sicilská Etna, největší a nejčinnější sopka Evropy, zvyšuje svoji aktivitu. Zjistili to francouzští vědci, kteří studovali chemické složení lávy vyvržené z vulkánu během uplynulého půl milionu let. Závěry studie zveřejnil odborný časopis Nature.

Přestože Etna patří mezi nejvíce zkoumané sopky světa, velká část její geologie zůstává dosud záhadou. V jistém ohledu se chová podobně jako žhavé sopky na Havaji, které v mohutných proudech vyvrhují z hlubin zemského nitra roztavené kameny.

Jinak je ale Etna podobná spíše vulkánům z ostrovního oblouku v asijsko-pacifické oblasti, kde se magma tvoří jako důsledek podsouvání jedné tektonické zemské desky pod druhou. Etna leží blízko místa, kde se evropská deska setkává s Afrikou, a navíc se nachází na křižovatce početných geologických zlomů.

Vědci zkoumali lávu starou přes půl milionu let
Výzkumný tým z univerzity ve francouzském Clermont-Ferrand pod vedením Pierra Schiana se pokusil objasnit tyto otázky prozkoumáním historie lávy - některé vzorky byly staré až 520 tisíc let, ty mladší pocházely z roku 1999. Vědce zajímala zejména přítomnost stopových prvků uvnitř velkých krystalů olivínu.

 "Výzkum roztavených dutin v nerostech naplněných kapalinou nebo plynem ukazuje, že složení primárního magmatu z Etny se měnilo v průběhu času. Protože složení lávy je odrazem jejího zdroje, znamená to, že se měnila rovněž povaha zdroje pod Etnou.

Po srovnávací analýze jsme zjistili, že Etna se původně chovala jako žhavá sopka a nyní se podobá spíše ostrovnímu typu," vysvětlil Schiano.

Vědci se domnívají, že lávový zdroj, který dal vzniknout sopkám na Eolských ostrovech severně od Sicílie, jako je Stromboli, Lipari a Vulcano, hraje v této době pod Etnou stále aktivnější roli.

"Víme, že žhavé sopky jsou výlevné a ne příliš výbušné. Naproti tomu tichomořské vulkány jsou více výbušné. V budoucnu tedy můžeme očekávat větší výbušnost Etny. Je to poprvé, co byla dokázána přeměna od jednoho sopečného zdroje k jinému, což je jedinečné," dodal francouzský vědec.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video