KCNA se na první pohled neliší od ostatních světových zpravodajských agentur. Podobně jako AP, Reuters nebo AFP, i ona každý den informuje o aktuálních událostech. Při podrobnějším zkoumání její práce je však jasné, že obšírné informování veřejnosti jí příliš nejde. Vše je v ní totiž podřízeno diktátu ze strany vladaře Kim Čong-una. Ten, i když nepřímo, určuje, co se podle KCNA ve světě děje.
Mnoho pracovníků, kteří v této agentuře v minulosti pracovali, popisuje své roky v KCNA shodně. Každá jednotlivá zpráva prochází několikastupňovou kontrolou a cenzurou a pracují na ní početné týmy ideologických poradců, scenáristů a novinářů. Žádný ze dvou tisíc zaměstnanců agentury v podstatě nemůže dělat nic bez svolení nadřízených, kteří k jakémukoli úkonu potřebují svolení dalších lidí. Uvádí to ve své aktuální zprávě i organizace Reportéři bez hranic.
Do představ těch, kteří spekulují, že agentuře dává přímé rozkazy samotný Kim, má však fungování KCNA daleko. Pracovníci mají místo toho nakázáno, aby vybírali taková témata, která by se vůdci KLDR líbila. I toto pravidlo se však čas od času poruší, a to v případě, že Kim potřebuje přímo ovlivnit náladu v zemi. Příkladem může být současná situace a spory s Jižní Koreou a Spojenými státy.
Agentura před několika měsíci obdržela krátký soubor nařízení volajících po zvýšené kritice USA. Televizím pak byly nakázány i takové detaily, jako výběr lepšího hudebního podkresu při předělech mezi pořady. Nová hudba měla "povzbudit válečnou atmosféru v zemi".
"Poté, co tyto instrukce přišly, jsme se s kolegy několik dní radili a přicházeli s nápady," uvedl pro server washingtonpost.com jeden z pracovníků KCNA. Nejlepší nápady pak byly odeslány na schválení na oddělení propagandy a následně pak prošly dalšími šesti stupni kontroly. Celý proces tvorby zpravodajství tak má do rychlosti opravdu daleko. Jen v nejnutnějších případech se počet kontrol sníží, i tak však musí zpráva projít několika úrovněmi schválení.
KCNA informuje se zpožděním
Pomalá reakce severokorejských médií na aktuální dění byla patrná i během nedávného sporu se Soulem v souvislosti s průmyslovým komplexem Kesong (více čtěte zde). Když dala Jižní Korea svým severním sousedům čtyřiadvacetihodinové ultimátum na odpověď, tamní média zareagovala až několik hodin po jeho uplynutí.
"Musíme mít na paměti, že severokorejský propagandistický aparát reaguje na dění mnohem pomaleji, než západní média," vysvětluje Brian Myers, specialista na severokorejskou propagandu. Dodává také, že ne za všechno mohou technologické a logistické problémy. "Vše prochází procesy schvalování, i ty nejmenší zprávy," potvrzuje Myers.
Média v Severní Koreji se však za poslední léta přeci jen snaží přiblížit fungování těch světových. Podle analytiků je patrné, že KCNA se při produkci zpráv v posledních letech více drží faktů. Zároveň však dodávají, že s nimi pracují velmi opatrně a pečlivě vybírají, na kterých založí výslednou zprávu.
