Afghánská armáda krvácí rychleji než dříve, západní strategie selhává

  19:37aktualizováno  19:37
Oficiální statistiky jsou už dva roky tajné, počet zabitých afghánských vojáků však vytrvale stoupá. Tálibán jich podle listu The New York Times jen během uplynulého týdne zabil čtyři sta. Mladí Afghánci tuší, že služba ve vládních jednotkách je příliš riskantní, a proto se do ní nehrnou.

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017) | foto: Reuters

„Jsou týdny, kde sem nepřijde ani jeden rekrut. Lidé do armády nechtějí, protože počet obětí je příliš vysoký,“ cituje americký list Abdula Kudúse, který vede náborové centrum afghánské armády v jižní provincii Hílmand. Podle Kudúse je hledání zájemců o službu v armádě těžší než kdy jindy.

Fotogalerie

Jen během uplynulého týdne přišly afghánské bezpečnostní složky podle zdrojů The New York Times o 400 lidí. Když v roce 2016 povstalci zabili denně v průměru 22 příslušníků bezpečnostních složek, rozhodli afghánští a američtí velitelé, že výši ztrát budou pro příště tajit. 

Oficiální čísla tak zůstávají tajná, podle The New York Times však vláda v Kábulu v posledních měsících přišla denně v průměru o třicet až čtyřicet mužů. Pro Západ, pro nějž je vybudování bojeschopné afghánské armády podmínkou stažení jednotek, to znamená další důvod k frustraci.

„Ocitli jsme se ve slepé uličce a nemáme žádnou strategii, jak z toho ven. Musíme dál budovat afghánské bezpečnostní složky, což je bohužel běh na dlouhou trať, a usilovat o politické řešení. Nejsem ale příliš velký optimista,“ řekl portálu iDNES.cz americký diplomat a odborník na bezpečnostní problematiku Alexander Vershbow (celý rozhovor čtěte zde). 

Mír v nedohlednu

Afghánští generálové počítají rekordní ztráty v době, kdy je bezpečnostní situace v zemi čím dál horší. Sedmnáct let po americké invazi do země a tři a půl roku po ukončení alianční bojové operace je mír v nedohlednu. Tálibán v této opotřebovávací válce přebírá kontrolu nad čím dál větším územím.

Projevem jeho rostoucího sebevědomí byla například letní ofenziva, během níž povstalci nakrátko obsadili čtvrtmilionové město Ghazní. Vládním silám zde podobně jako na jiných místech musely přispěchat na pomoc americké speciální jednotky a letectvo (více zde: Tálibán dobývá „afghánský klenot“, boje zuří dvě hodiny od Kábulu).

Američtí představitelé letos v létě začali poprvé přímo jednat s Tálibánem, vidina míru se však zatím příliš nepřiblížila. „Tálibán nechce mír, protože si myslí, že může v této válce zvítězit. A pokud to půjde tak jako dosud, tak skutečně vyhrají,“ řekl reportérům The New York Times guvernér provincie Baghlán Abdul Hai Nimátí.

Nimátí z vlastní zkušenosti ví, proč má Tálibán navrch. V 80. letech se jako mudžahedín postavil se zbraní v ruce sovětské armádě. „Tálibán se těší všem výhodám guerillové války, kterým jsme se těšili tenkrát my. Mohou zaútočit kdekoliv a my se musíme bránit všude,“ dodává guvernér provincie, kde Tálibán během posledního měsíce zabil asi sto vládních vojáků a policistů. 

Raději za prací do Turecka

Afghánskou národní armádu kromě vysokého počtu obětí a neschopnosti nabírat nové lidi trápí i rozsáhlé dezerce. Podle čísel z počátku minulého roku ztrácela každý měsíc 2,9 procenta mužů. To by znamenalo, že by ročně musela nahradit více než třetinu početního stavu.

Odejít se ctí. Česko truchlí za vojáky, ale smysl afghánské mise neřeší

Dříve kvůli vysoké nezaměstnanosti v civilním sektoru a dobrým platům v armádě dokázala ročně nabrat i více než sto tisíc mužů, dnes už to však neplatí. Armáda, policie a speciální jednotky měly podle oficiálních údajů z letošního dubna asi 314 tisíc členů. To je o 38 tisíc méně než požadovaný počet.

„Kvůli rostoucímu nebezpečí a čím dál vyššímu počtu obětí se lidé moc nehlásí. Většina mladých lidí radši jede hledat práci do Turecka,“ řekl americkým novinářům Mudžtaba Chán Sadat, velitel náborového střediska v provincii Badachšán.

Co čeká Čechy v Herátu

Vybudování soběstačné afghánské armády a policie se stalo hlavním cílem západní strategie po roce 2014, kdy v zemi pod Hindúkušem skončila bojová mise Severoatlantické aliance. Podílejí se na tom i čeští vojáci. V Kábulu cvičí piloty vrtulníků a v nejbližší době zamíří do provincie Herát, kde budou cvičit afghánské zvláštní jednotky.

Západoafghánská provincie, jejíž reálie může český čtenář znát z romána Khaleda Hosseiniho Tisíce planoucích sluncí, není považována za baštu Tálibánu. Ale i zde islamisté čas od času zaútočí. Počátkem září například napadli policejní stanoviště v okresu Obe a zabili devět policistů.

Podle agentury Reuters největším problémem aghánské armády zůstává především špatná organizace. „Jen tak se ničeho nezaleknou, v boji jsou dobří, jsou to skvělí střelci,“ chválí Afghánce americký kapitán Joe Fontana, jehož muži začali v létě cvičit afghánské vojáky v provincii Wardak. „Ale všechno závisí na logistice a velení mise,“ říká.

Američtí poradci poukazují například na nedostatky v zajišťování dodávek munice a fakt, že afghánští vojáci jsou často líní udržovat výzbroj v dobrém stavu. „V každém kandaku (prapor afghánské armády – pozn. red.) nehledě na jeho umístění se setkáváme s velkými problémy kolem údržby,“ řekl v polovině srpna Reuters seržant Tim Bolyard.

Bolyard už není mezi živými a jeho příběh poukazuje na největší nebezpečí, kterému západní instruktoři čelí. Dvaačtyřicetiletého majora počátkem září zastřelil v provincii Lógar útočník v uniformě aghánského policisty. Při takzvaných insider útocích za posledních jedenáct let zahynulo 157 vojáků NATO a více než pět set příslušníků afghánských bezpečnostních složek.

Nejvíce útoků bylo zaznamenáno v roce 2012, od té doby se jejich počet podařilo srazit o 80 procent. Podle studie vypracované na vojenské akademii West Point čtvrtinu těchto útoků spáchají členové Tálibánu a 14 procent vojáci, které Tálibán dokáže dostat na svoji stranu. Motivy jsou hlavně osobní, často je to pomsta za urážky, neúctu k náboženskému přesvědčení či místním obyčejům, píše list The Wall Street Journal.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Na Václavském náměstí se zapálil muž, je ve vážném stavu v nemocnici

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava polil hořlavinou a...

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava se kolem 15. hodiny polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý...

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Další z rubriky

Premiér komunista. Po Mayové by mohl přijít Jeremy Corbyn

Jeremy Corbyn na tričku

Netají se sympatiemi ke komunismu a Rusku, relativizuje islámský extremismus a dlouhodobě útočí na vše „západní“....

Máme zlost a stydíme se. Polovina Rusů rozpad SSSR stále nerozdýchala

Na Rudém náměstí v Moskvě se konala slavnostní přehlídka v historických...

Téměř každý druhý Rus cítí zlost a stud kvůli rozpadu Sovětského svazu počátkem 90. let minulého století. Za výsledky...

Italům nastaly zlaté časy. Kdo si neumí vydělat, dostane 20 000 Kč měsíčně

Radost

Italská populistická vláda schválila své dva hlavní volební sliby - základní příjem pro chudé Italy, kteří si hledají...

Najdete na iDNES.cz