„Dokud bude AfD médii ignorována nebo schválně poškozována pomocí fake news, tak je to jediný způsob,“ zdůvodnila předsedkyně parlamentního klubu strany Alice Weidelová v rozhovoru pro časopis Focus, proč se AfD rozhodla pro otevření newsroomu.
Mediální pobočka strany by měla sídlit v Berlíně a měla by mít dvacet zaměstnanců. Součástí bude i televizní stanice. Úkolem zaměstanců bude 24 hodin denně šířit stranická poselství a zpracovávat témata, která jsou nyní podle Weidelové „zametána pod koberec“.
Německá federace novinářů se k mediální iniciativě strany staví kriticky. „Smrdí to propagandou,“ uvedl mluvčí federace. Kritické hlasy se ozývají i zevnitř partaje. Zajímají se především o financování ambiciózního projektu.
Protiimigrační a euroskeptická strana v zářijových volbách získala 12,6 procenta hlasů a poprvé se tak probojovala do Spolkového sněmu, kde bude představovat největší opoziční stranu (o výsledku povolebních jednání viz Německu bude znovu vládnout velká koalice, Merkelová se dohodla s SPD).
Vedení AfD chce podle webu Deutsche Welle svojí mediální expanzí navázat na úspěšnou předvolební agitaci na sociálních sítích. Studie Univerzity v Oxfordu zjistila, že AfD před volbami stála za téměř třetinou politických příspěvků na německém Twitteru.
Nedávno vyšlo najevo, že strana si před volbami najala konzultační firmu Harris Media, která v USA pracovala pro Donalda Trumpa během republikánských primárek. Politici AfD ovšem od Nového roku musejí počítat s novými zákony proti šíření nenávist, kvůli kterým například dočasně přišla o twitterový účet poslanykně za AfD Beatrix von Storch (Více zde: V Německu začal platit zákon proti „hejtům“, z internetu mizí vtipy).
