Nabídku Organizace spojených národů měli podle Abbáse Arabové v roce 1947 přijmout. Když o rok později vznikl Izrael, následovala arabská prohra ve válce s novým státem. "Byla to naše chyba, chyba všech Arabů. Ale trestají (Izraelci) nás za to 64 let?" řekl Abbás.
Agentura Reuters tento překvapivý Abbásův výrok označuje za vstřícný krok vůči Izraeli. Spekuluje dokonce o skryté nabídce k obnově mírových rozhovorů.
Abbás hovořil také o mírových jednáních s předchozí izraelskou vládou Ehuda Olmerta. Na jejich obsah se zaměřuje pozornost právě nyní, kdy tehdejší americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová vydává své paměti. Riceová v nich tvrdí, že Olmert tehdy učinil Palestincům velkorysý návrh. Izrael jim měl nabídnout předání 94 procent území západního břehu Jordánu. Podle Riceové Palestinci nabídku odmítli, ale v jejich podání se rozhovory nedostaly tak daleko, aby se jednalo o konkrétních číslech.
Podle Abbáse byla mírová rohoda velmi blízko. Izraelský premiér ale musel odstoupit kvůli korupční aféře. "Byla to dobrá příležitost. Kdyby zůstal ve funkci ještě dva tři měsíce, mohli jsme se dohodnout," řekl Abbás o rozhovorech s Olmertem, které politici vedli před třemi lety.
Podle jeho verze ale Palestinci tehdy souhlasili jenom s tím, aby si Izrael ze západního břehu, na němž má židovské osady, ponechal jen 1,9 procenta. Riceová ve své knize píše, že ji Olmert v květnu 2008 informoval o izraelském návrhu a ochotě podělit se s Palestinci o správu jeruzalémského Starého města, kde jsou svatyně všech tří monoteistických náboženství. Prý souhlasil, aby tato místa spadala pod mezinárodní správu.
Abbás hledá cestu, jak osamostatnit Palestinu
Naposledy se mírový proxces pokusil na konci svého mandátu obnovit americký prezident George Bush. S Abbásem se setkal v Oválné pracovně a naléhal na něj, aby historickou nabídku zvážil. Abbás prý odmítl. Jakmile ale nabídl svých 1,9 procenta území, stanovil Bush další jednání na 3. ledna 2009, aby mohl jeho nástupce okamžitě navázat. Toto setkání ale bylo zrušeno. Izrael v prosinci 2008 zahájil ofenzivu v pásmu Gazy, aby zastavil raketové útoky. Od té doby byly rozhovory obnoveny jen loni a trvaly pouhé tři týdny.
Mahmúd Abbás požádal v OSN o uznání Palestiny, což je ale jednostranný a pro Izrael nepřijatelný krok. K tomu potřebuje v Radě bezpečnosti získat 9 hlasů. Sám je však k této variantě skeptický. Žádost navíc hodlají vetovat Američané.
Podle Abbáse je obtížené obnovit jednání s nynějším izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který nesouhlasí s žádnými územními ústupky. Abbás se nechal slyšet, že Netanjahu chce udržet izraelské vojáky na východní hranici budoucí Palestiny ještě 40 let po jejím vzniku. "To dávám raději přednost okupaci," řekl rezignovaně předseda palestinské samosprávy.
