Libuše Vojtková
tanečnice, manželka Josefa Vojtka
* 26. listopadu 1980
První taneční roli dostala ve filmu Rebelové, později vystupovala v muzikálech (nyní v Golemovi a Kleopatře). Je stálou tanečnicí na koncertech Moniky Absolonové. Ve volném čase chodí na procházky s dogou nebo stojí u plotny. Vojtka si vzala v létě, jejím prvním mužem byl Daniel Hůlka.
* Jak se mi Josef líbil v dětství
Zaregistrovala jsem ho jen jednou, asi v patnácti. Pobíhal v nějakém videoklipu v dlouhém koženém kabátě, nahoře bez, a já si říkala, co je to za blázna. Rock jsem tehdy vůbec neposlouchala.
* Na jakou jeho vlastnost se mi hůř zvykalo
Trochu na žárlivost, má horkou krev po předcích. Je to těkavec, mluví strašně rychle, skáče z tématu na téma a přitom ještě stihne dupat nohama podivnej rytmus, takže jsem mu zpočátku vůbec nerozuměla. Musela jsem ho brzdit, já ti vůbec nerozumím, mluv pomalu! Ale už jsem si zvykla. Taky jsem zrychlila.
* Co bych řekla, kdyby se ostříhal
Už to jednou nadhodil, ale myslím, že to je nesmysl. Takhle mu ty vlasy sluší, patří k němu. Dokud nevypadaj, ať si je nechá. (Vojtek: Až mě budou štvát, tak to nezachrání ani Libuška.)
* Jaký je tanečník
Jako já zpěvačka - občas ho pozoruju, jak vytváří taneční kreace, když s holkama připravujeme novou choreografii, ale je to jen pro pobavení.
* Proč jsem se vdávala tak mladá
Poprvé v jedenadvaceti, což bylo trošku naivní, ale teď, v pětadvaceti, už s rozmyslem. Myslím, že na vdavky je to věk tak akorát.
* Jak se jako tanečnice uživím
Nemám velké nároky, takže se uživím, i když platy tanečníků nejsou takové, jak si leckdo myslí. Ale pořád beru víc, než kdybych někde prodávala.
* Co budu dělat po konci kariéry
Tanečnice končí kolem třicítky, takže nějaké plány mám. Určitě bych chtěla děti. A pak se uvidí.
* Jak často poslouchám Kabáty
Teď už v autě docela často. Na nové desce už mám oblíbené dvě věci: Corridu a Burlaky na Volze.
* Na jaké muzice se neshodneme
Doma hudbu neposloucháme. Když potřebujeme kulisu, pustíme televizi, a hádáme se jen kvůli tomu, na jaký film se podíváme před spaním. Ale jelikož Pepa usíná u televize po pěti minutách, stejně mám poslední slovo já.
Josef Vojtek
zpěvák, manžel Libuše Vojtkové
* 21. června 1965
Od dětství hrával fotbal a vyučil se opravářem telefonů. Koncem 80. let se stal zpěvákem skupiny Kabát. Z prvního manželství má devatenáctiletého syna Josefa, ze vztahu s herečkou Sabinou Laurinovou čtyřletou Valentýnu. Vystupuje v muzikálech, nejnověji v Golemovi.
* Vzpomínka na první koncert Kabátu
Zpočátku to bylo tragické - nic, čím bych se vytahoval. Jednou jsme ani nedohráli zábavu, protože jsme se všichni opivnili a zlehka omámili. Tehdy jsem se zařekl, že už před koncerty nikdy nebudu pít alkohol.
* Jakou neřest si neodepřu
Rozhodně netvrdím, že jsem abstinent, a potom taky chronicky nedodržuju dopravní předpisy. Auta jsou od toho, aby jezdila, ne od toho, aby se na silnici válela.
* Jaká je Libuše zpěvačka
Takový ten táborákový typ - intonace docela ujde. Jenže u zpěvu nezáleží jen na tom, jestli někdo dobře intonuje.
* V čem si proti ní připadám starý
Starší jsem o patnáct let, což je vidět na první pohled, ale já s Libuškou omládl. Je plná života a její energie nabíjí i mě. Nechci vedle sebe žádnou lemru línou, která by se válela a jenom si stěžovala.
* Proč o Kabátu nebylo dlouho slyšet
Nechali jsme kapelu spát. Poslední deska vyšla před třemi lety, a tak jsme si říkali, že už to lidi nebaví. Teď konečně vychází další album a v květnu vyrážíme na turné.
* Proč se tolik věnuju muzikálům
Kabát hraje turné jednou ročně a muzikály dělám hlavně proto, že mě to baví. Proč sedět na zadku, když můžu trénovat hlasivky a udržovat se ve formě? Muzikál je sice fabrika, ale dobře placená - lepší než chodit na píchačky do kolbenky.
* Na jaký fotbal nezapomenu
Na finále mistrovství Evropy 1976 v Bělehradu, které rozhodla penalta Tondy Panenky. Tu pentli kopu dodnes a vždycky mi to brankaři sežerou. Jo - a před rokem jsme hráli s Kabátem na oslavách založení teplického fotbalu a já dostal ligový dres se svým jménem. To bylo zadostiučinění, protože mě z toho klubu před pětadvaceti lety vyhodili.
* V čem se potatil můj syn
Nikdy jsem si nevšiml, že by v ruce držel třeba kytaru... On se spíš pomamil - já nikdy na školu nebyl, do osmnácti jsem měl fotbal a ostatní mě nezajímalo, a pak rovnejma nohama do big beatu. To Pepa snad půjde někam na vejšku.
