"Mnoho žen po legalizaci skoncovalo se živností. Ty, které zbyly, se logicky berou za svá práva." V čem vězí problém? Jakmile se prostitutky staly legální živností, začaly plnit všechny povinnosti klasického živnostníka. To znamená, že mimo jiné odvádějí státu daně z příjmu. "Zdálo by se, že je tedy vše v pořádku," říká Chantal de Heerová, která má od minulého roku "vlastní firmu", ve které je zároveň majitelkou i jedinou zaměstnankyní.
Problémy však trvají: "Bylo například problematické otevřít si podnikový účet u Poštovní banky." Jak je to tedy možné, být "normální živností," a přitom trpět diskriminací ze strany bankovních domů? rozhořčila se většina z nich.
Spor mezi prostitutkami a bankou nakonec vyřešil soud ve prospěch prostitutek. Získávají peníze legitimním způsobem, a proto musí mít možnost ukládat je na podnikový účet.
Námitky banky, že z principu nechce mít nic společného s touto branží, byly odmítnuty. Tím však snažení aktivistek z organizace Červená niť nekončí. Za jeden z dalších důležitých kroků považují založení vlastní odborové organizace. Ta by měla vypracovat kolektivní pracovní smlouvu a také pojištění žen proti dlouhodobé pracovní neschopnosti.
"Odbor prostitutek bude hájit zájmy žen pracujících v nevěstincích i těch, které pracují jako samostatné podnikatelky," vysvětluje Christy ten Broekeová.
"Například v současné době mají některé prostitutky neshody s daňovými úřady, které je odmítají registrovat jako samostatné podnikatele."
Prostitutky přijímají tyto iniciativy s nadšením. Adrianne Lengkeeková, která pracuje v jednom z rotterdamských veřejných domů, aktivistkám věří. "Legalizace prostituce zlepšila pracovní podmínky, dohlížejí na ně úřady. Ale na ty je také třeba nějak dohlížet, ne?" ptá se. Přes všechny problémy doufá, že situace se nikdy nevrátí k dobám, kdy ženy v nočních klubech stály zcela mimo zákon.
