DATUM A MÍSTO PRVNÍHO SETKÁNÍ
Blanka: Bylo to na podzim 1978, pod Nuselským mostem na tramvajové zastávce. Nabídl mi, že mi pomůže s angličtinou. Jela jsem tehdy na angličtinu do večerní školy.
Makram: Podzim 1978 na tramvajové zastávce. Stáli jsme od sebe asi sto metrů.
ČÍM MĚ OKOUZLIL/A
Blanka: Okouzlil mě svým exotickým a elegantním zjevem a galantním vystupováním.
Makram: Vzhledově svými nádhernými vlasy, které má dodnes a které se staly její charakteristikou. Také originálními šaty, které byly v minulém režimu výjimečné a ojedinělé. Zároveň bych dodal, že z jejích očí bylo vidět nekonečné sebevědomí, které potvrdilo její výjimečnost. Ta ji ostatně doprovází dodnes.
ČÍM MĚ VŽDYCKY DOSTANE
Blanka: Naprostou spolehlivostí, zásadovostí a správným úsudkem. A taky smyslem pro pořádek a preciznost.
Makram: Originálními nápady.
NA CO NIKDY NEZAPOMENU
Blanka: Jak se pro mě po studiích v Saudské Arábii vrátil do Čech a nabídl mi, že se vezmeme a odcestujeme spolu.
Makram: Na ten den roku 1979 ve Spytihněvově ulici před jejím domem, kde jsem jí dával poslední sbohem po dokončení studia a ukončení pobytu v Československu před trvalým návratem domů. Tehdy jsem poprvé viděl její slzy. Tehdy jsem jí řekl: „Já se pro tebe vrátím!“
KDY JSEM SE O NĚJ/O NI NEJVÍC BÁL/A
Blanka: Největší strach jsem o něj měla, když jsme se dostali do politického vězení v Saudské Arábii a pár dní o sobě vůbec nevěděli.
Makram: Bylo to někdy v roce 1982, kdy byla v Libanonu prudká, nelidská a nesmyslná válka. Izraelci bombardovali všemi způsoby západní Bejrút a ničili naši sedm tisíc let starou civilizaci. Když padaly rakety pár metrů od našeho bytu a před očima mé ženy zabily dva civilisty, moje rozhodnutí bylo okamžité. Sbalili jsme doklady a peníze a utíkali do východního Bejrútu přes zelenou čáru, která rozdělovala Bejrút na dvě části. V malém městečku Jonii jsme našli hotel. Druhý den jsem pak Blance oznámil, že sháním loď, kterou by se dostala na Kypr a následně do Prahy. Tehdy mi Blanka řekla: „Já jsem se narodila v Československu, ale Libanon jsem si vybrala dobrovolně. Zůstávám s tebou.“ Od tohoto dne moje strachy o její bezpečnost trvají.
Blanka Matragi
CO NÁS NEJVÍC SPOJUJE
Blanka: Určitě nás spojuje společné celoživotní pracovní povinnosti a společné zájmy o cestování, sport, četbu a kulturu.
Makram: Nejvíc nás spojuje společné podnikání, které trvá už 34 let. Rodinné firmy jsou v Libanonu velmi rozšířené a úspěšné. Také nás kupodivu spojují totální diference našich obou povah.
KDY SE DOSTAVUJE ŽÁRLIVOST
Blanka: Když se dlouze vybavuji s muži v telefonu.
Makram: Žárlivost nepatří k mým výrazným vlastnostem. Za dlouhá léta společného života jsem neměl k žárlivosti podstatné důvody.
NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ
Blanka: Když se Makram naučil ve svých šedesáti lyžovat. Také když mi nedávno chválil moje skleněné skulptury pro par u zámečku v Petrovicích. Na chválu je totiž velmi skoupý.
Makram: Vždy když z obyčejné látky vznikne před očima přenádherný model. Nebo když z obyčejného skla vznikne nečekaně dojemná socha.
Blanka Matragi a její manžel Makram
ZLOZVYKY, KTERÉ TAKTNĚ PŘECHÁZÍM
Blanka: Fakt, že nemá rád a nejí nic bílého, omáčky, sýry ani jogurty. To já naopak miluji.
Makram: Spontánnost a tvrdohlavost.
ČÍM TEĎ NEJVÍC ŽIJE
Blanka: Rozhodnutím o výstavbě naší Vily Matragi v Praze.
Makram: Stavbou unikátního domu v Praze, kde bude mít svůj celoživotní umělecký archiv.
VZKAZ MÉ LÁSCE
Blanka: Dík za všechno. Buď méně oficiózní a vše půjde snadněji.
Makram: Ve světě: Milý úsměv a hezké slovo ti otevřou brány celého světa. V Česku: Nespoléhej na nikoho. Tvůj jediný věrný přítel je koruna, kterou máš v kapse.
