Na rozdíl od rodičů mají psychologové pro hodinové telefonní rozhovory teenagerů pochopení. Potvrzují, že právě pro člověka kolem patnácti má telefon zcela výjimečnou důležitost. Umožňuje vám být živoucí součástí vaší party, vašeho hejna, i když jste právě fyzicky na hony daleko. S rodiči ovšem psycholog soucítí v okamžiku, kdy dojde na placení účtů.
Nesnadné umění volat
Stejně jako pro brouzdání internetem platí zákony slušného chování zvané netiquette, tak i používání telefonu má své zákony.
Hned na začátku hovoru se nepředstaví jedině buran a hulvát. I když tušíte, že nemluvíte s tím správným členem domácnosti, vyhnete se tak řezavému "A kdo volá, prosím pěkně?" Vždy se ujistěte, že voláte vhod. Pokud má vaše kamarádka zrovna ruce v dřezu s nádobím nebo kolem něčího krku, uvítá, když hovor odložíte. Vy sami v obdobné situaci vždy zvažte, na co se vymlouváte. Když řeknete, že zrovna koukáte na Makovou panenku v televizi, může se kamarád na druhém konci drátu urazit, ať už mluvíte pravdu, nebo ne. Každopádně je pak na vás, abyste volali zpět, a to co nejdříve. Zkuste při tom nehrát počítačovou hru, nehryzat do jablka a nesrkat brčkem multivitamin. Dělá to nepříjemné zvukové efekty.
Hovor nehovor
Kdo není omylný? Když vytočíte číslo a ozve se neznámý hlas, nemusíte hned v panické hrůze odhazovat sluchátko, ani zavěsit až po důkladné úvaze doprovázené těžkým funěním. Stane se, že sluchátko zvedne zcela legálně někdo jiný a vy se přece za sebe nemusíte stydět. Jestli číslo skutečně přeskočilo, je vhodné to potvrdit, protože stařenka na druhém konci drátu si pak nebude celý den lámat hlavu, jestli to byl zloděj, oťukávající terén, nebo praneteř z Austrálie.
Na rozdíl od slibů, které se podle Janka Ledeckého mají plnit alespoň o Vánocích, vzkazy předávejte vždy, a pokud možno co nejdříve. Přestože je to letitý nesnesitelný ctitel vaší starší sestry, se kterou zrovna nemluvíte. A pokud jde o ctitele čerstvého, poznamenejte si i jeho číslo. Co když ho ta holka nešťastná někde ztratila?
Pozor, přijde vtip!
Když se rozhodnete nahradit obvyklé "Prosím?" po zvednutí sluchátka takovým "Ucho přiloženo, zde ten a ten," je to stále ještě celkem osvěžující švanda, jenže všeho s mírou. Bodré zahlaholení "Spojené krchovy a krematoria" vyvolá přinejmenším rozpaky. Totéž platí o úvodních vzkazech na záznamníku. Bylo by vám samotným příjemné slyšet ve sluchátku nejprve zmatené šramocení a pak téměř celou Internacionálu, abyste mohli nechat úplně jednoduchou zprávu? Zanecháváte-li vzkaz, buďte ohleduplní, a to i k sobě. Nežvatlejte do něj něžnosti, ani raději nezpívejte. Nikdy nevíte, jak dlouho tam vzkaz zůstane uvězněný, čí uši ho mohou slyšet a co to způsobí.
Diskrétnost s ručením omezením
Mobilní telefon sice příjemně hřeje v kapse a dodává pocit jistoty a důležitosti, ale jsou určitá místa, kde by měl být raději vypnutý: ve škole, v divadle, v restauraci či školní jídelně i všude tam, kde by rušil ostatní. Při nastupování do autobusu nebo tramvaje je lepší přesměrovat hovory na hlasovou schránku. Anebo alespoň mluvit dvojnásob tiše a krátce. Nemusí vědět celá tramvaj, že jdete zítra do divadla "na to Rigoletto".
Také na návštěvě se před použitím mobilu omluvte.
A když je řeč o návštěvách, ať už u někoho doma nebo v kanceláři: cizí telefon, a to jak se šňůrou, tak i bez ní, zvedejte jen tehdy, když vás o to někdo výslovně požádá.
Cizí hovory se také neodposlouchávají, což platí i v případě úzkého rodinného kruhu. Navzájem si můžete poslouchat hovory leda tehdy, když někdo z vás chodí domů zfetovaný pod obraz, plete si oprátku nebo plánuje atentát na sousedku. I vy však počítejte s tím, že telefon nikdy nezaručuje stoprocentní diskrétnost. Nevíte, kdo ještě poslouchá na druhém konci drátu nebo se vmíchal do hovoru náhodou. Přesně tak se totiž provalila i pečlivě tutlaná prezidentská svatba.
 |
