V Londýně nalezli pirátský poklad

Archeologové v londýnské čtvrti East End nedávno objevili bohatou kořist nahromaděnou piráty, korzáry a obchodníky během 16. a 17. století. Vykopávky v blízkosti řeky Temže odkryly velké množství 350 až 400 let staré španělské, italské, turecké, íránské, čínské, holandské, francouzské, německé a portugalské keramiky, stejně jako nádherné italské sklo a mexické bronzové mince ze 16. století.

Archeologové na místě nalezli také dělové koule, úlomky stříbrných šperků a fragmenty sošek dvou exotických zvířat, želvy a medvěda, které pocházely zřejmě ze Severní Ameriky. Při předchozích vykopávkách byla jen o několik kroků dále objevena semena tykve a korálovníku z Nového světa, kousky drátěné košile a díly kotevního řetězu.

Vědci se shodli na tom, že většinu nalezených keramických nádob obchodníci ze země jejich původu běžně nedováželi. Místo objevu bylo v 16. a 17. století domovem známých pirátů a korzárů, archeologové se proto domnívají, že většina nálezů pochází z ukořistěných lodí nebo jejich nákladů přivezených do Londýna anglickými korzáry v období mezi lety 1580 až 1650.

Kousek od místa, kde byla kořist objevena, žil například námořní kapitán William Bushell, který v roce 1636 podnikl útok na berberskou pirátskou pevnost v severní Africe. Ve stejné ulici - Narrow Street - bydlel také Christopher Newport, který vedl více útoků na španělské lodi v Karibské oblasti než jakýkoliv jiný Angličan a který přišel o paži, když se nedaleko Kuby snažil ukořistit španělskou galéru s pokladem.

Žil zde také jeden z jeho kompliců, korzár, pirát a pašerák Michael Geare, stejně jako známý kapitán Paramour a řada dalších. Na přelomu 16. a 17. století byla tato část města zaplněna dřevěnými domky, ve kterých žili námořníci, pravděpodobně korzáři, kteří podnikali útoky na lodi Španělů.

Objevené poklady pocházejí z pozemku, který vlastnil některý z proslulých pirátů,
zřejmě Bushell nebo Paramour, možná ale spíše jejich dosud neznámý společník. Velká část španělské keramiky pochází z konce 16. století, kdy Anglie byla ve válce se Španělskem a královna Alžběta měla plné ruce práce s vydáváním korzárských dekretů, které opravňovaly anglické námořní kapitány k útokům na španělské galéry.

Španělské bronzové mince ražené v Mexiku a používané někdy i na Kubě pocházejí rovněž ze 16. století. Dřevěné domy byly v první polovině 17. století strženy a nahrazeny bytelnějšími budovami z pálených cihel, se silnými zdmi a podlahami z vlámských keramických dlaždic. Změna v kvalitě bydlení by mohla odrážet rostoucí bohatství pirátů a obchodníků, kteří zde žili na přelomu století.

Po roce 1620 proudilo do kapes korzárů více peněz než dříve, protože anglická koruna v té době vydala mnoho korzárských dekretů proti znepřáteleným Španělům i Francouzům. Nálezy v hodnotě 100.000 liber (asi 5,8 miliónu korun) prozradily také kulinářské chutě korzárů, které byly překvapivě docela obyčejné.

Výzkum pozůstatků potravy ukázal, že piráti a jejich spojenci dávali přednost hovězímu a rybám, zejména tresce a bělici. Na jejich tabulích se občas objevilo i skopové nebo vepřové maso, stejně jako krocan, kachna nebo kuře, což byly v tehdejších dobách drahé lahůdky.

Vedoucí archeologického týmu Douglas Killock označil objev za "nesmírně neobvyklý". "Z důvodu neobchodní povahy většiny keramiky, nálezu mexických mincí na místě a v jeho okolí a kvůli vztahu místa ke známým korzárům se domníváme, že většina předmětů byla kořistí, které se zmocnili angličtí piráti a korzáři ze španělských a jiných lodí v 16. a 17. století," uvedl Killock.