Inspirace z USA
Hlavním zdrojem nápadů se staly pořady z prohnilé Ameriky, zejména Sezamová ulice a Mupeti. „Zástupce našeho šéfredaktora měl za ženu Kanaďanku, díky níž jsme se o pořadech dozvěděli a dostali se k několika dílům,“ vzpomínal tehdejší nováček redakce Jiří Chalupa (77) s tím, že na vyšších místech samozřejmě nesměli ani naznačit, kde se inspirovali.
První díl se vysílal 19. října 1980 a nesl označení Studio A. Název se ale tvůrcům příliš nezamlouval a rychle přišli s milejším pojmenováním Studio Kamarád, které mělo premiéru v lednu následujícího roku.
Pohřeb v kostýmu
Jedním z nejznámějších moderátorů se stal původní profesí scenárista a dramaturg Chalupa, který se před kamery dostal spíše omylem. „Popravdě to bylo z nouze, původně vybraný moderátor na poslední chvíli odřekl. Na hledání někoho nového už nebyl čas, a tak jsem se toho chopil sám. Bylo to všechno tak rychlé, že jsem se nestihl ani oholit,“ řekl.
Od počátku se ve Studiu Kamarád objevovaly postavy Jů a Hele, které už tenkrát byly genderově vyvážené. „Mluvily o sobě ve třetí osobě, aby byly blízké klukům i holkám,“ vysvětlil Chalupa.
Jů a Hele
Jů od počátku namlouval Jiří Lábus (74), který se k práci dostal jen shodou okolností. V roce 1980 si zahrál v pohádce Princové jsou na draka, což byla první pohádka, kterou napsal Chalupa. „Šel jsem do televize udělat postsynchrony a přišli za mnou, jestli bych nechtěl dělat pásmo pro děti. Když jsem Jů uviděl, hlas mi naskočil ve vteřině,“ svěřil se Lábus, který si postavu natolik zamiloval, že si přeje být pohřben v jejím kostýmu.
S postavou Hele to bylo složitější. Hlas jí měl propůjčit Ota Jirák (74), jenže ten nejprve odmítl. „Měl jsem podepsaný tříměsíční zájezd s pantomimou do Holandska. Oni už ale chtěli točit, tak povolali Milana Nedělu a ten to asi rok,“ líčil. „Mně se mezitím narodila dcera, takže jsem přestal pendlovat s divadlem, abych si ji taky trochu užil. Milan pak onemocněl, tak mi znovu zavolali, jestli to nechci dělat. Zajel jsem za Milanem a řekl jsem mu, že to za něj vezmu, než se uzdraví. Ale on řekl: ‚Jen si to nech, stejně jsi to měl dělat.‘ Takže jsem si to nechal až dodnes.“
Do původní party postaviček patří rovněž zlobivák Muf, jehož namlouvala Zuzana Skalníková (†69). Postava přitom původně neměla skřehotat, ale herečce se na konkurzu natolik sevřelo hrdlo, že jiný zvuk ze sebe nevydala, a tvůrcům se to velmi zalíbilo.
Je to provokace!
Autoři byli brzy zavaleni děkovnými dopisy, jenže ne všichni spokojeně pokyvovali hlavami. „Nelíbilo se, že loutky moc křičí, ozvaly se i kritické ohlasy na slovo dospěláci,“ vzpomínal Chalupa.
Občas narazili také přímo v televizi. „Jednou jsme ve scénáři měli napsáno: ‚A jsme v rejži.‘ Načež se z režie ozvalo: ‚Stop!’ Vlítla tam dramaturgyně a povídá: ‚To nemůžeme říkat, teď v obchodech zdražili rýži!‘“ smál se Jirák.
Další perličku přidal Chalupa: „Když se blížilo výročí upálení Jana Palacha, měli jsme nějakou scénku s plamínkem. Skutečně to nebyla žádná provokace, dokonce se to vysílalo několik měsíců před výročím, ale i tak přišla velká kritika, že jsme to udělali naschvál.“
Po roce 1991 Studio Kamarád nahradila řada jiných pořadů, například Pohádková půda, Ži-ra-fa nebo Hřiště 7. Jů a Hele nadále vystupovali v pořadech Studio Rosa nebo Jůhele neděle, ale nakonec se vytratili také oni. V roce 2011 se však Studio Kamarád s velkou slávou vrátilo.
